s e j n                                                                    b o h e m i ae   r o s a

 

<

  

K A P L E   /   P R A M E N   S L U N C E
NA VYSOKÉM SVAHU V PECI POD SNĚŽKOU

 

 

miloš šejn &roman koucký architektonická kancelář s.r.o.
květen - srpen 2002

 

    Kaple na Vysokém Svahu (Stufenseite) u Pece pod Sněžkou leží v rozvodí Zeleného a Vlčího potoku, konkrétně mezi jejich přítoky, Lučním a Poustevnickým. U jižní stěny kaple spadá ve svahu drobný pramínek, nekolik metrů západně je střední osa celého údolí.

    Vodní nervatura prochází oblastí mezi Javorem, Liščí, Studniční a Černou horou jako jedno z ramen řeky Úpy.

    Také zasazení kaple do krajinného rámce je nesmírně působivé. Je přirozeným zastavením na cestě od Černé hory do Pece, kdy směrem k severu tvoří rámec pohledu silueta Studniční hory a Sněžky, k západu obrysy Hnědého vrchu a hřbet Liščí hory a východní a jižní část je uzavřena mělkou mísou luk oblasti Javoru.

    Jsou zde silné vztahy stavby k prostoru, vodě i ke světlu okolní krajiny.

    To je posíleno i současným stavem akrchitektury, kdy prázdná okna nabízí neopakovatelné průhledy do horské i luční krajiny, podobně jako prázdné dveře otevírají prostor nitra světlu. Všeho toho je možné využít.

     Bázi původního oltáře (signováno J. Kűhn Petzka) tvoří zřetelně architektura božího hrobu, na níž navazují rámovaná pole na východní stěně kaple. Oltářní nástavba s kalichem a kamennými polychromovanými sochami Panny Marie s dítětem, Sv. Šimonem a Sv. Barborou jsou vzhledem k interiéru a úrovni stropu disproporční. Protože se zachovaly pouze ve fragmentech, navrhujeme posílit tento původní prvek oltáře a dotvořit tak tuto vnitřní architekturu, jež je rovněž zajímavá zapuštěním úrovně Božího hrobu pod úroveň okolního terénu.

     Architekturu Božího hrobu je možné bez problémů rekonstruovat, fragmenty původních soch navrhujeme aplikovat jako basreliéfy ve východní stěně oltářní stěny kaple do podoby kříže. Skulpturu Krista by mohl zastoupit býrazný křemencový balvan, ležící dnes pod lávkou Lučního potoku, přímo pod kaplí.

     Všudypřítomná voda v okolí kaple předurčuje toto místo k úkolu stát se pramenem, zřídlem, studnou. Tomu by odpovídal jeden z možných názvů kaple jako P. Marie Všech Svatých Vod.

     Kaple bude mít dva zvony.

    Za vstupními dveřmi architektury kaple navrhujeme vyhloubit studnu, krytou mříží v úrovni podlahy. Tato mříž bude součástí vstupní, dvoukřídlé mřížované předsíně. Uvnitř zavěšený zvon - mírně pod úrovní podlahy - visící nad vodní hladinou, bude jedním ze dvou zvonů kaple. Tento větší a tónově hlubší zvon, tvarově spojující tradici tibetských mís se středoevropským bicím hodinovým zvonem by měl být pevně ukotven nebo propojen s architekturou krycí mříže studny a rozezníván vnitřním či vnějším kladivem, iniciovaným elektricky. Zvon bude možné také rozeznít pouhým vhazováním darů-mincí do studny. Vodní hladina studny by měla být snížena na potřebnou úroveň podzemním žlábkem, ústícím západně od kaple jako nový pramen, přibližně asi tři metry před jejím vchodem. Voda odtékající zpod jednoduchého kamenného překladu (použít lze jeden z nepotřebných fragmentů původního oltáře) pak sama přirozeně ve stráni vytvoří drobnou stružku, ústící do Lučního potoka.

    Menší, tónově vyšší zvon, propojující tvarovou tradici čínských zvonků ling s evropským kravským zvoncem a tradičním kostelním zvonem s pohyblivým srdcem  by měl viset v prostém rámu v nejvyšším místě stavby a rozezníván bude provazem či elektricky.

     S kvalitou okenních průhledů do krajiny a s hlubším propojením s ní souvisí navrhované řešení výplní oken. Mělo by jít o řezané lamely bělavě, šedavě, naokrověle a nafialověle zabarvených křemenců z místních potoků, především Poustevnického. Lamely, aplikované mezi dvě pancéřovaná skla budou sestavou částí, zachovávající přirozené okraje řezaných balvanů, kdy prostory mezi nimi budou použity jako průzory do krajiny i jako otvory pro proudící světla, vrhaná na stěny kaple. Síla lamel by měla být volena tak, aby by byl zachován pocit krajinného reliéfu v jejich průhledu a zároveň aby působily určitou barevností.  Meziprostor  vakuových rámců bude doplněn do síly 6 mm dalším vloženým sklem potřebné síly. Pro severní, méně osvětlenou stranu navrhujeme okno v bělavé barevnosti, pro jižní stranu pak ve výraznější, sestavené například z křemenů zabarvení nafialovělého  či nažloutlého. Jinou možností je použití dvou odstínů místního biotitu, šedavého a zlatavého (ta je navržena jako varianta konečná). Pak lze hovořit o severní straně jako měsíční a o jižní jako o sluneční.

     S působením barvy a světla v interiéru kaple souvisí dále navrhovaný systém světelných vizírů, prorážených převýšenou, strmou klenbou kaple. Ten je možné chápat buď jako čistě volnou, asociativní proměnlivou sestavu průmětů okolního prostředí dovnitř daného místa nebo naopak jako velmi sofistikovanou soustavu, kdy pohybující se skvrny barevného světla je možné vztahovat každý určitý den ke konkrétním souvislostem ať už z kulturní historie nebo časovými souvislostem celé krajiny (souvislosti zvěrokruhu a měsíců). Vztah kaple ke slunci i její vztažení k širším časovým souvislostem hovoří o možném názvu či „zasvěcení“ Slunci.                                                                                                                                                                                                     

 

 

 Zasazení kaple do krajinného rámce se Studniční horou a Sněžkou při pohledu k severu, současný stav

 

 

  Navrhovaný interiér kaple převýšený střešní konstrukcí bez použití krovů (vnější silueta zachována),
severní a jižní okno s výplněmi ze dvou barevných odstínů biotitu, uzavřených mezi skly,
vpředu zvon zapuštěný do studny (krycí mříž nevyznačena), vlevo na stěně rudý datový paprsek, vržený sluncem.

 

 

Severní okno kaple

Stříbrná slída – biotit z malého vodopádu ve stráni Javořího potoku v Krkonoších, vylomená za  soumraku 3. srpna 2002 / 50°41'06.54" severní šířky, 15°45'31.29" východní délky, 787 m. nad mořem / Miloš Šejn & Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o.  / realizace Ruininvest a.s. 2002

 

 Jižní okno kaple

Zlatá slída - biotit nasbíraná v prameništi nad Úpskou samotou v Krkonoších za jasného slunečného rána 21. července 2002 / 50°41'11.23" severní šířky, 15°44'50.66" východní délky, 952 m. nad mořem / Miloš Šejn & Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o. / realizace Ruininvest a.s. 2002

  

 


 

 Dva zvony kaple,
horní pohyblivý zvon rozeznívaný zevnitř zavěšeným srdcem,
podzemní nepohyblivý zvon (cymbál) zapuštěný do studně, rozeznívaný vnějším kladivem

  

 

 Schematický pohled na podzemní zvon (cymbál) kolmo na studnu

   

 Schematický pohled na podzemní zvon od hladiny studny do klenby kaple

 

 

 KAPLE / PRAMEN - JMÉNA A MÍSTA

 

střed

Vysoký svah
Stufenseite
Luční potok 
 

východ

Poustevnický potok,
Javor (Urlaskoppe),
Veberův potok,
Javoří potok (Urlasgrundbach),
Vlašský vrch, Velká Úpa,
kaple P. Marie
Vavřincův potok (Lorenzgrund),
Tippeltův potok (Grosse Tippelbach),
Úpa (Aupa), Janův les, Malá Úpa,
Hadí pramen,
Messnerova strouha, Jelení potok,
Pěnkavčí vrch, Krakonošovo údolí,
Nejsvětější trojice, Sv. Anna
Horní Maršov
Nanebevzetí P. Marie
Stará Hora
Světlá Hora

 

západ

Vlčí potok,
Temná bystřina,
Lesní potok,
Vlčí hrana,
Vlčí důl,
Vlčí jámy,
Černý pramen (Schwarzbach),
Weissbach,
Červená strouha (Rote Rübel Grund),
Líná voda, Čistá

 

sever

Bystrý ručej
Zelený potok (Zehgrund)
Pecký potok
Pec, Úpa, Panna Marie
Růžový potok (Stumpen Grund)
Růžový důl Rosenberg
Kamenná, Modrý potok (Rauschenbach),
Liščí potok (Höffergraben),
Jelení potok, Zelený potok, Divoký potok,
Pustý svah,
Široký hřbet, Bučinka,
Hnědý vrch (Braunberg),
Vlčí jámy,
Lesní potok, Vlčí potok,
Poustevnický potok, Stráň,
Severka, Kamenná
kaple na Hnědém vrchu

 

jih

Boden Wies Graben,
Čistá,
Luční potok (Lenzenbach),
Slatinná stráň,
Stříbrný potok (Spiegelbach),
Javoří potok (Urlasgrundbach)
Černá Hora

 

  

Aplikovaný barevný diagram Pěti prvků a Pěti světových stran dle tradice feng shui
na jména potoků a vrchů světových stran krajiny z místo kaple

  

 Aplikované barvy místních kamenů
na jména potoků a vrchů světových stran krajiny z místo kaple

 

Aplikované barvy místních kamenů a omítky
na jména potoků a vrchů světových stran krajiny z místo kaple

  

 Aplikované barvy omítek a místních kamenů na jména potoků a vrchů světových stran krajiny z místo kaple

 

 Obrazové kvality okenních průhledů kaple v současnosti

 

 

 

 Průhled otvorem dveří kaple do údolí Lučního potoka

  

Pás světla vržený sluncem směrem k ruinám oltáře kaple v předvečer počátku května 2002

 


26. května 2002

 

 

 

OPRAVA KAPLE V PECI POD SNĚŽKOU • ZADÁNÍ
(NA VYSOKÉM SVAHU, POD ŽIZKOVOU BOUDOU)

Z HISTORIE

    Kaple nemá jméno, původní zasvěcení není známo. Dle dochované fotografie interiéru byla na oltáři uprostřed Panna Marie s Ježíškem, po pravici Sv. Šimon s Ježíškem a lilií (kvetoucí holí), po levici Sv. Barbora s věží u nohou. Pod oltářem hrob boží. Text na oltáři: Eheleuten Ambros u. Kateřina Ettrich 1890, nahoře: Erbaut zur Ehre Gottes. Původní jméno luční enklávy, na které se kaple nachází, je Stufenseite, nyní Vysoký Svah.
    Ignatz Ettrich (podle Šourka ze Zahrádek) založil nadaci (asi sbírku) pro stavbu kaple na Vysokém Svahu, kterou s dobrodinci postavil jeho syn Ambros. V roce 1923 byla kaple stažena táhlem a opravena. V 80. letech minulého století byla dle projektu Surpmo zřízena nová střecha, v 90. letech pak odvodnění zdí kaple. Navržené rekonstrukce z těchto let nebyly dokončeny. Kromě žulového ostění otvorů se nedochoval žádný autentický historický prvek.

NYNÍ

    Kaple stojí v horní části města Pece pod Sněžkou téměř v tisícimetrové nadmořské výšce. V létě uprostřed luk, v zimě mezi dvěmi sjezdovkami. Při návrhu opravy je nutné pamatovat na velmi tvrdé klimatické podmínky (vítr + sníh, dynamické změny teplot) a na rozjařené až opilé návštěvníky. Oprava kaple by se měla pojednat moderně, aby působila v protikladu ke kapli Hnědý Vrch, která stojí na protější stráni, má dochovaný zbytek původního mobiliáře a bude opravena v tradičním duchu. V kapli by měl fungovat letní "otevřený" provoz s mříží a zimní "zabedněný, utěsněný". U kaple bude osazena informační tabule vycházkové trasy Vlčí jámy a lavice s opěradlem. Tyto je nutné umístit na ploše patřící ke stavbě, a tak, aby se kvůlj lyžařům nemusely na zimu demontovat.
    Počítá se s osazením zvonu, pravděpodobně na elektrický pohon. Možný je klasický zvon, cimbálový zvon, zvonkohra. Nebo efekt jiného druhu? Elektřina bude přivedena od dolní stanice vleku. Není jasné nové pojmenování kaple. Místní obyvatelé z Vysokého Svahu a ze Zahrádek chtějí kapli příležitostně využívat (o vánočních a velikonočních svátcích). Mohou mít u sebe klíč a ten půjčovat hostům.

SEZNAM PODKLADŮ:

1.  Zadání
2.  Mapový podklad 1:100
3.  Vycházková trasa Vlčí jámy 2001 • ideový návrh
4.  Architektonický výkres rekonstrukce kaple - SURPMO, 1985
5.  Upřesňující zaměření, 2001
6.  Album barevných fotografií
7.  Kopie historických fotografií

20. března, 2002.                                                                                               ing. Miloslav Klimeš

 

<