Tajga Bezdězskaя
13.12.2012 - 28.01.2013 | TAJGA BEZDĚZSKAя
DIVUS, divuskabaret / Prager Kabarett, Praha
kurátor: Radoslava Schmelzová
vědci a umělci: Vojtěch Abrahám, Jan Daňhel, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, Miloš Šejn
Na vernisáži vystoupí Miloš Šejn & David Helán.
Přednášky: Václav Cílek, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, Karel Stibral, Radoslava Schmelzová
Tajga Bezdězskaя
ve čtvrtek 13. prosince 2012 v 18 hodin
s projekcí experimentálního filmu jana daňhela Kousek“ s hudbou petra kofroně, performancí Miloe ejna a Davida Helána, the outdoor chamber easy pieces“ živou soundscape propojující zvuky přírody a počasí s hudebními mikrosituacemi projektu the artbreakers play Pavla Klusáka.

Miloš Sejn: Neotajga, malba kladivem, 700x50x50 cm, DIVUS, Prager Kabarett
Tajga na severu Čech mezi Mimoní a Doksy není fikce, ale standardní vědecké zjitění. Tato výstava je věnována vědě na pokraji umění.
Název výstavy není jen reminiscencí na dvacetiletý pobyt spřátelených vojsk severně od Bezdězu (i když azbukou psané vzkazy tam nalezneme na každém kroku) a zaslouží bližího vysvětlení: Tajga je zcela specifický typ krajiny, který souvisle pokrývá území od Skandinávie po Sibiř. V Česku byla tajga také, a to brzo po době ledové, ale už během několika dalích tisíciletí zmizela, ovem s jednou výjimkou – a tou je relativně malé území mezi Doksy, Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Bakovem, kterému dominuje známá silueta Bezdězů.
Tato bezdězská tajga“ je urputná a houževnatá. Člověk do ní vstupoval vždy poněkud obezřetně, v pravěku se jí spíe vyhýbal. Středověké osídlení se zastavilo na její hranici a velkolepé založení královských měst Doksy, Bezděz a Kuřívody Přemyslem Otakarem II. vyznělo po několika desetiletích téměř do ztracena – chyběly vesnice a blatům se kolonisté i kupci vyhýbali. Zůstal jen vytrčený symbol moci, královský hrad Bezděz a pár vesnic s výmluvnými jmény Holany (hola“, vřesovitě), Heide (vřesovitě či bor: Annaheid – Boreček, Kleinheide – Malý Bor) nebo Kummer (Bída, soužení, hoře“ – dnes Hradčany).
Zásahy do krajiny se omezily na alternativní kultivaci, ve středověku a novověku zde vznikly a zanikly více než dvě stovky rybníků – Velký rybník“ Karla IV., dnení Máchovo jezero, zná každý. Jen o málo mladí a mení Břehyňský rybník je archeologickou a botanickou konzervou na historii, dodnes jsou na jeho dně tisíce dřev rybníkářských konstrukcí a tisíce pařezů středověkého lesa, který byl vykácen a zatopen při jeho založení
Zásobárnou dřeva a oblastí lesních řemesel zůstalo Bezdězsko do novověku, i když dnes už jen obtížně hledáme stopy úzkokolejky, svážející dřevo od Hradčan k Mladé Boleslavi, či proslulou Kittelovu sklárnu v zaniklém Strážově.
Kraj se stal vojenským rejditěm a Bezděz oblíbeným místem, odkud bylo možno manévry kukátkem pozorovat. Bramborová válka na sklonku 18. století tu zanechala olbřímí pevnostní systém u Hradčan, pevnost Bídu“, v lesích ztracenou vartu. O něco později se v kraji vojáci zabydleli nepřetržitě na půlstoletí – němečtí, českosloventí, rutí. Z Kuřívod se stalo Ralsko a město téměř zmizelo. S vojáky se vrátila tajga, kterou zde jejich dekultivace“ krajiny paradoxně pomáhala udržovat.
Fotografie bezdězské tajgy“ nemají a ani nemohou být systematickým a vyčerpávajícím pohledem fotografa, archeologa a biologa. Jejich sjednocujícím prvkem byla snaha o postižení anatomie krajiny“ určitým výtvarným prostředkem. Představují větinou solitéry, které obvykle turista neuvidí (nebo vznikaly v počasí, že by ani psa nevyhnal). Teprve součtem těchto jednotlivostí lze, jak věříme, nabídnout představu krajiny, kterou jinde v Čechách nenajdeme.
autoři:
biolog Jiří Sádlo
archeolog Petr Meduna
biolog Petr Pokorný
fotograf a experimentální filmař Jan Daňhel
historička umění Radoslava Schmelzová
hosté:
umělci Miloš Šejn a David Helán
hudební publicista Pavel Klusák
Bubenská 1477/1
170 00 Praha 7-Holešovice
Prager Kabarett