Tváře / Fenomém tváře ve videoartu

Kurátor: Ladislav Kesner

Lidská tvář patří po staletí k základním námětům výtvarného umění. Příchod pohyblivého obrazu – nejprve filmu, posléze videoartu – otevřel nové možnosti a dimenze jejího zobrazování. Umělecké zpracování tváře ve 20. a 21.století hluboce ovlivnily proměny v pojímání lidské subjektivity, identity, vztahu těla a mysli, s nimiž přišla moderní filozofie, psychologie a další vědecké obory.

Výstava Tváře prostřednictvím sedmnácti experimentálních filmů a děl videoartu z posledních čtyřicet let zkoumá tvář jako obrazové médium, tedy cesty, jimiž se sama tvář stává obrazem. Umožňuje divákovi komplexní pohled na mnohočetné způsoby, jimiž tvář konstruuje a komunikuje osobní identitu, mentální stavy i to, jak utváří příběhy a mezilidské vztahy. Výstava se snaží přiblížit mechanismy lidské exprese a vztahů mezi viditelným výrazem a neviditelnými mentálními strukturami, předvést delikátní síť vazeb mezi biologickými a kulturními aspekty tváře. Snaží se rovněž naznačit, že vzdor své všudypřítomnosti a banalitě zůstává lidská tvář fascinujícím a zčásti i tajemným fenoménem.

Vystavující umělci: Marina Abramović / Vito Acconci / Peter Campus / Juan Manuel Echavarría / Douglas Gordon / Franz Gratwohl / Freya Hattenberger / Nan Hoover / Bruce Nauman / Nam June Paik / Ulrike Rosenbach / Steina / Miloš Šejn / Fiona Tan / Bill Viola / Peter Weibel

Práce Miloše Šejna:

MLAKA / Javořím potokem, video, 1999

Mlaka / Javořím potokem je krátká sekvence vystřižená z delší nahrávky, kde autor dokumentuje svoji cestu a performanci ze 17. července 1999 ve stejnojmenném potoce v Krkonoších. Toto rané video předjímá klíčové téma autorových fotografických a video performancí z posledních deseti let, v nichž se zabýval transformací svých pomíjivých tělových skulptur do trvalého audiovizuálního záznamu těla – zachycení dramat přechodných momentů mikro interakce těla s krajinou a s přírodním světem.
V Šejnově videu zpomalené záběry umožňují divákovi odhalit události pod hranicí normálního vnímání. Mikro pohyby tváře komunikují „drama“ stavu mysli a těla pod horským potokem, tok vědomí, stav mysli v okamžiku ponořené existence – cosi, co se autor snažil zachytit v ex-post vytvořeném slovním komentáři k této „situaci“:
„…kdy de facto moje tvář i tělo se téměř stávají tváří vody, tváří onoho potoka v údolí rozsáhlého masívu Černé hory. Je to také právě situace onoho okamžiku mezi životem a smrtí, kdy lidský život cyklicky přechází v život jiný. Rozhraní hladiny je onou pulzující blanou mezi živly. A cítící kůže je onou blanou mezi různými druhy světů, nabízející možnost pocítit ne jednotu, ale nekonečnou různost a proměnlivost toho, co obyčejně nazýváme svět a vycházíme přitom z vlastní zkušenosti. To poslední, co při rozplývajících se hranicích zůstává, je tvar dechu. Také vědomí toho, že dýchám, je tím posledním, co mne ještě váže k prostoru ‚mezi tím‘…"

Ladislav Kesner: Tváře, Galerie Rudolfinum, Prague 2012

Galerie Rudolfinum / Alšovo nábřeží 12 / 110 01 Praha 1
galerie@rudolfinum.org
tel. +420 227 059 205 / fax. +420 222 319 293
Faces
kultura.cz

Milan Kozelka představuje Miloše Šejna a Vita Acconciho