Velvyslanectví České Republiky, Londýn 2001

Bohemiae Color

Barva není nic menšího než ztělesnění světa.
Každý tón spektra,
v jemných odstínech od černé po černou,
je zároveň částí i celkem vesmíru,
vůní ozónu, jako vzpomínka na záři blesku,
rámovaná obloukem duhy.

Bohemiae color
Oblast Českého masivu, Česká republika, Bohemice je nejen díky svému geologickému utváření výjimečným
místem, označovaným na starých mapách jako "květ růže" či jako "srdce celé Evropy". Je to místo s pamětí,
zaznamenávané zde barvou ranních červánků či "jako krev". Je to centrum. Česká republika je prizmatem, kde
průniky silových os uprostřed krajin Evropy rozehrávají obrovskou paletu barev písků, hlín, břidlic, slíd, tufů a žul.
Můžeme říci, že srdce Evropy je ve skutečnosti mnohobarevné a opalizující. Tato barevná škála je nejen realitou
této země, ale také jejím plnohodnotným symbolem, odkazujícím ve své rozmanitosti k budoucnosti. Je to naše
bohatství v tom nejvlastnějším slova smyslu.
Tato suma barev je dobrým vyslancem, nesoucím otevřená poselství celé Zemi.

Kůže Čech
Plášť obepíná celou budovu České ambasády v Londýně a částečně i prostupuje do fasády stávající administrativní
budovy v procesu sdělování. Je nabídnutým projevem razantně a zároveň velmi jemně artikulovaného jazyka
a my doufáme, že tato řeč bude otevřená a pochopitelná nejen díky svému univerzálnímu významu, ale i díky své
jedinečnosti historických a místních vazeb, za nichž se jeho významy utvářely.
Je to poselství pláště Bohemire Color pro Českou ambasádu v Londýně.
Prezentování této ideje právě v Londýně, ve společnosti mnohovrstevnatě spojené s tradicí, může být dobrým
začátkem pohledu do budoucnosti. Může být připomínkou, či transromantickým pokusem o znovu uchopení
a znovu pochopení "duše národa", již snad dnes můžeme také nazvat národní identitou.
Slova - názvy jednotlivých míst a měst, jako výraz jazykové paměti lidí a jejich bytí tam, se mohou propojovat
s konkrétními entitami těchto míst, otevřených v plášti budovy novým souvislostem a nové paměti. Plášť je svým
způsobem fragmentem "archivu", jenž se může stát "institucializovanou platformou, nabídnutou společenské
paměti" i muzeem Bohemire Color par excellence.
Abstraktní a fragmentarizované pojetí pevné "kamenné" fasády, jejíž pevnost je svěřena dvěma tabulím křehkého
skla, tak navozuje podobu průsvitného, ale ve skutečnosti téměř neproniknutelného pláště; pláště nesoucího
mnohé významy a odkazy.
Barevnost kamenů, hlín, hlinek, sprašů, okrů, fylitů, slíd či prachu patří k tomu nejtrvalejšímu, co lidské oko
a zkušenost zná. Entropickou barvou vesmíru je rudá, podobná barvě lidské krve. Vegetativní barvou života je
zelená, a protože její podstatou je proces, také ona je v neustálém koloběhu mezi černou a bílou. Modrá je barvou
prostoru, je manifestací vrstev, zvrstvování a echa.
Zrcadlící tabule skla pláště nabízejí psychologii lidského pohledu kompletní paletu těchto příznaků zažívané
reality, i když jde o výběr. Jsou to totiž části kůže, jež je také součástí našeho těla, a my jsme schopni vidět své
tělo tak, jak je vidíme, právě proto, že je nám to dáno historickou pamětí.

Roman Koucky / Šárka Malá / Miloš Šejn