ARCHIVY VNÍMÁNÍ

Procesuální svitky (někdy označované též jako procesuální kresby) představují soubor asi 50 děl, vzniklých v relativně krátkém období let 1983-1989. Jako samostatnou skupinu v celku Šejnovy tvorby je lze vydělit spíše na základě jejich formátu: ve většině případů jde o několik metrů dlouhé role papíru či textilu, vzdáleně připomínající dálněvýchodní svitkové obrazy. V použité technice přejímají mnohé z postupů, které Šejn rozpracoval v předcházející době i paralelně se svitky v jiných formátech: dotykových či prstových básních, „autorských knihách" (skicářích), propojujících texty, kresby, nalezené přírodniny a pigmenty, či v různých akcích a rituálech v přírodním prostředí. Některé ze svitků využívají a rozvíjejí jen jeden z těchto dříve vyzkoušených přístupů, většinou však představují jejich propojení a syntézu.
S rolí papíru (později syntetickou netkanou textilií), hroudou grafitu, tužkou a fotoaparátem se Šejn vydával na obvyklá místa - několik lokalit, na něž se od mládí opakovaně vracel -, která různým způsobem ve svých dílech zpracovával. Jak poznamenává, sama cesta s obrovskou rolí papíru se v některých případech (výstup na Luční horu) stávala nejen metafyzickým, ale i náročným fyzickým zážitkem. Na daném místě (nejčastěji vrchol či lom kopce Zebína u Jičína, břehy Javořího potoka u Velké Úpy v Krkonoších, Borecké skály v Českém ráji, Bílá skála v Krkonoších, Gaderská dolina ve Velké Fatře) role rozprostírá, často je přemisťuje na několik souřadnic v rámci oné lokality. Někdy je přikládá k přírodnímu povrchu a vytváří frotáže či reliéfy, častějí je zpracovává pomocí doneseného grafitu a především nalezených a místně specifických materiálů: hlíny, trávy, mechů, lišejníků, rostlin a pigmentů. Spíše výjimečně připojuje krátké přípisy či kresby - orientační linie - na obrazovou plochu. Základní okolnosti vzniku těchto obrazů, zejména použité materiály, ale i charakteristiky událostí, průběžně zaznamenával ve svém deníku a ve většině případů pořizoval i fotodokumentaci situací jejich vzniku, jež nazývá „interakcemi s krajinou."

Z textu Ladislava Kesnera ml.: Archivy vnímání / Krajina v procesuálních svitcích Miloše Šejna, Umění 1/2005