Mumraj života         Dílo         Z Textů a Knih           Studeňanská klausura          Krajinami Josefa Váchala     Záměr&Poděkování        Odkazy

                                                                                                                                                         

 

 

Josef Váchal se svojí Makinou, kolem 1950, foto archiv M. Šejn

MUMRAJ ŽIVOTA JOSEFA VÁCHALA

Portrét Josefa Váchala, 1913, foto František Drtikol, KNM Praha, reprofoto archiv M. Šejn

 

1884

23. září se Josef Váchal narodil v Milavči u Domažlic jako nemanželský syn Anny Váchalové (5. 1. 1862 - 18. 3. 1939) a Josefa Šimona Alše - Lyžce (28. 10. 1862 - 29. 9. 1927), bratrance Mikoláše Alše; od dvou let vyrůstá u strýce Jakuba Váchala ve Velvarech a od 4 let u prarodičů Jana a Josefa Alšových v Písku, kde navštěvuje gymnasium (studium nedokončil)

1897

první seznam vlastní knihovny (k soupisům vlastní knihovny se vrací po celý život)

1898

přichází do Prahy; v letech 1882 - 1891 zde působil jeho otec jako učitel na obecních školách, svého syna později seznámil s okultistickým hnutím, do něhož se zapojil (přeložil spisy L. Denise: Proč žijeme, Křesťanství a spiritismus, Po smrti), měl vliv i na formování Váchalova vztahu k přírodě; 22. 7. 1898 - 22. 7. 1902 se učí knihařem u J. Waitzmana a zároveň navštěvuje průmyslovou školu pokračovací (1899 - 1902); první zmínky o rukopisných knihách a spontánních kresebných cyklech

1899

první rukopisné časopisy; první návštěvy u strýce Mikoláše Alše; výrazné konkretizace představ zvláštních psychických stavů, halucinace (snová vidění, podobné stavy 1904, 1906, sporadicky i později)


Hodnodle nadšená, do 1901, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

Kniha vzpomínek 1900 -1911, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn Kniha vzpomínek 1900 -1911, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1900

Zakládá Knihu vzpomínek (1900 - 1911), série ironizujících kreseb jako drobné knihy, Krásno ve věrném zobrazení přýrodnim, tak jak ho z vlastní zkušenosti poznal Josef Váchal l.p. 1900,  Básně,  Sbírka mazanic a básní Jana Schmída a Josefa Váchala,  Krásno ve věrném zobrazení přýrodnim, tak jak ho z vlastní zkušenosti poznal Josef Váchal l.p. 1900

 

V ležérním postoji, 1901, foto J. Váchal, archiv M. Šejn  Dvojník, 1901, foto J. Váchal, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn 
 

1901

první doklady Váchalovy práce s fotografií, vydává vlastní časopisy v jednom exempláři - Hodnodle nadšená  a Dekadent geniální
 

F. Gellner, Po nás ať přijde potopa!, 1902, kresebné zásahy do tištěné knihy, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn F. Gellner, Po nás ať přijde potopa!, 1902, kresebné zásahy do tištěné knihy, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1902

vztahy k Novému kultu S. K. Neumanna a F. Gellnerovi; vztahy k theosofickému a spiritistickému hnutí v Praze a kontakty s redakcí časopisu Lotus (první vlastní záznamy v theosofických spisech); od 26. 9. 1902 do 16. 9. 1903 jako knihařský dělník u J. Waitzmana, realizuje Náčrtník, O Umnělcích,  do knih Františka Gellnera Po nás ať přijde potopa a  do Hlasu lidu od H. P. Blavatské kreslí vlastní ilustrace a vpisuje glosy

Kult mladých, 1904, KNM Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1903

první deníkové záznamy, deníkově chápané kresby; členem Theosofické společnosti v Praze, soukromé seance (Schnirchův a Šalounův atelier); stěhuje se ke své matce do Palackého ulice na Vinohradech, ilustrovaný rukopis Básně z dlouhé chvíle.

Pekelné epos, 1904, s. sb., reprofoto archiv M. Šejn

1904

28. 2. - 22. 4. pracuje jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem; úzkostné stavy, kresebný deník; vrací se zpět do Prahy a rozhoduje se pro uměleckou dráhu; v září jej doporučuje strýc M. Aleš do soukromé krajinářské školy Aloise Kalvody (1. 10. 1904 - 1. 6. 1905); první záznamy čtených knih; první obrazy, začíná pracovat na kresbách Pláň astrální  a Pláň elementální, soubor kreseb  Přízraky (Pekelné epos), je spoluredaktorem a autorem několika textů a kreseb do litograficky rozmnožovaného časopisu Kult mladých


 

Josef Váchal ve společnosti s Jakubem Arbesem, 1905, archiv M. Šejn

Autoportrét s paletou, kolem 1906, archiv M. Šejn

1905

přechází do soukromé malířské figurální školy Rudolfa Béma (podzim 1905 - jaro 1906); navštěvuje výstavu Edwarda Muncha v Praze; malba krajin („na obživu“, malbě krajiny se s přestávkami věnuje do 20 let, sporadicky i později); 12. 8.- 3. 9. první velká cesta do jižních Čech – Pošumaví, 290 km; zakládá si mapu svých pěších cest po Čechách a Moravě (vede ji do roku 1927); přátelské kontakty s K. Weinfurterem, K. Adamírou a dalšími okultisty, účasti na seancích; styky s J. Arbesem, poznává J. Vrchlického; získává fotografický přístroj

 

Scena z atelieru, 1906, foto J. Váchal, archiv M. Šejn  

PLáň astrální, 1906, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1906

velké symbolické kresby; početné řezby užitkových předmětů, první pokusy s dřevořezem, úvahy o leptu; zakládá knihu Atelier; v lednu si najímá společně s J. Čermákem a A. Henkem atelier na rohu Nerudovy a Třebízského ulice na Vinohradech, společná fotografická činnost, autostylizační živé obrazy; přátelství s fotografem V. J. Bufkou (zemřel 23. 5. 1916); umírá K. Hlaváček, manžel Váchalovy matky, teprve od této doby může J. Váchal navázat bezprostřední kontakt s ní (společně se stěhují do Barákovy ulice 15 v Praze); 6. 5. - 21. 6. cesta na Domažlicko, 16. - 21. 7. cesta Českým rájem, cyklus  kreseb V životě bída a hrůza,  první Váchalův dřevořez Postava na kraji lesa


1907

školení v leptu v ateliéru Antonína Herverta (prosinec 1907 - březen 1908); první symbolické figurální obrazy; navštěvuje výstavu Osmy, H. Sidaneuse, francouzských impresionistů; navštěvuje častěji M. Alše; poznává B. Kafku, J. Preislera. fotografa J. Srpa, spisovatele J. Šimánka; další kontakty s pražskými okultisty ve sdružení Flamarion (legitimace vystavena 1. 3. 1909)


Kouzla, 1908, barevný lept  Kouzla, 1908, barevný lept  Kouzla, 1908, barevný lept

1908

barevné tušové kresby, převody kreseb do leptu, první barevné tisky, malované vázy (asi do r. 1916), drobné řezané plastiky (asi do 20. let); první ilustrace knihy cizího autora, vydané tiskem (M. Rutte, Maria z Magdaly); najímá si atelier v Brandlově ul. 32 v Praze; získává lis na lepty; navštěvuje výstavy F. Bílka a K. Myslbeka; poznává F. Langera. A. Matějčka, V. V. Štecha, J. Veselého (redaktor Knihovny mladých a propagátor českého loutkářství); navázání styků s redakčním kruhem Meditace, poznává J. Pacovského. V. Bittnara; 13. 11. přichází o psa Šejtánka, získává Voříška



Ukřižovaný, autostylizace, 1909, foto J. Váchal, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

Autostylizace jako Ukřižovaný, kolem 1909, archiv M. Šejn

Vzývači Ďábla, 1909, olej na plátně a reliefní dřevořezba, Galerie moderního výtvarného umění v Hradci Králové

1909

dřevořezy a dřevoryty, práce s barevnými tisky, první velké reliéfy, první štočky pro vlastní knihu (Vidění sedmera dnů a planet...); sestrojuje si vlastní provizorní lis na tisk dřevorytu; početné vazby knih jiných autorů; fotografické autostylizace; poznává M. Martena, od něj první kritika v tisku; v březnu navštěvuje F. Bílka v jeho ateliéru: vlastní ateliér stylizuje jako „magickou pracovnu"; knihovně Musea království českého v Praze daruje několik svých leptů a dřevorytů


Vidění sedmera dnů a planet, vydáno 1910, dřevořezový štoček ke knize, 1909 Vidění sedmera dnů a planet, vydáno 1910, dřevořezový štoček ke knize, 1909

 

1910

první vydaná autorská kniha VIDĚNÍ SEDMERA DNŮ A PLANET, VYPSÁNÍ, KTERAK TYTO NA ZEMI PŮSOBÍ, DO DŘEVA VYRYL A V KŮŽI SVÁZAL JOSEF VÁCHAL, MCMX  (vlastní text, písmo, ilustrace, tisk, vazba), řeže své první litery pro vlastní knihu (Z rituálu toledských haeretiků); prodej vazeb a plastiky prostřednictvím Artělu; 3. 10. stěhuje ateliér do Kladské ul. 3 na Vinohradech; poznává R.Adámka. F. Koblihu, J. Konůpka; účast na vzniku sdružení Sursum 30. 7. (právně ustanoveno 28. 12.); poznává B. B. Buchtovana; navštěvuje výstavu A. Slavíčka; první koupě starých barokních knih (Koniáš), okultní literatury a „krvavých románů“; přátelství se studenty medicíny a studium v patologickém ústavu (pitevně); prodává lis na lept, druhá autorská tištěná kniha PŘEPĚKNÉ ČTENJ O GASNOWIDNÉM WAWŘINCOWI, KTERAK SKRZE ĎÁBLA ZÁHUBU NA DUSSI WZAL A SSPATNÉHO KONCE DOSSEL

 

Josef Váchal v ateliéru, 1911, reprofoto archiv M. Šejn

Josef Váchal v ateliéru, 1911, reprofoto archiv M. Šejn

1911

kontakt s K. Neumannovou a J. Florianem, cesta do Staré Říše; loutkové divadlo pro J. Veselého, aranžuje loutkářskou výstavu v Národopisném muzeu; 1. 11. valná hromada uměleckého sdružení Sursum; získává Steyerovu Postylu (1691), autorská tištěná kniha Z RITUÁLU TOLEDSKÝCH HAERETIKŮ LISTY NĚKTERÉ, O PŘÍCHODU PÁNĚ JEDNAJÍCÍ


Ostrov blaženců, barevný dřevoryt, 1912, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1912

6. 1. literární večer sdružení Sursum; účast na loutkových představeních A. Kopecké v Praze společně s K. Neumannovou, Karáskem ze Lvovic a M. Alšem; členem redakce Český loutkař; kontakt s M. Helceletem, F. Tichým; kontakt s J. Demlem a společná návštěva u S. K. Neumanna a O. Březiny; setkání s L. Klímou (snad 1911 - 13); spoluzakládá grafickou revui Veraikon jako pokračující úsilí některých členů Sursa; S. K. Neumann komentuje knihy J. Váchala v časopise Philobiblion; silné prožitky filmové; odmítá Muchovu výzdobu Obecního domu a Palackého pomník S. Suchardy, odmítá Kubištovu studii „O duchovním podkladu moderní doby“ (Česká kultura l, 18, X. 1912); navštěvuje výstavu Ruského umění, obdivuje N. K. Roericha; začátek přátelství s J. Hodkem, poznává svoji budoucí ženu Marii Pešulovou; vychází publikace A. Dolenského „Moderní česká grafika“, začleňující dílo J. Váchala do vývojového kontextu, grafické cykly SEDMERO HLAVNÍCH HŘÍCHŮ  a JOS. VÁCHALA VYKLÁDACÍ MYSTICKÉ KARTY


 

Žena J. Váchala, Máša Váchalová, 1913, součást autorské knihy In Memoriam Marie Váchalové, reprofoto archiv M. Šejn

1913

31. 3. se žení s Marií Pešulovou (2. 12. 1887 - 24. 12. 1922); deníkové záznamy se soustřeďují do knih Atelier (do 1916), diářů a zápisníků (do konce 30. let); kupuje velký soubor starých magických knih, zabývá se barokní literaturou, studuje staré tisky ve Strahovské knihovně a knihovně Národního muzea; účast při natáčení přírodovědného filmu Dr. Babáka „Život mrtvé žáby“ (společnost Kinofa); s J. Hodkem, B. Benešem Buchlovanem zakládá edici Trojrám; sběratelský zájem J. Portmana, rozchod s J. Demlem; navštěvuje Klub přátel přírody (E. Hnátek), botanický a patologický ústav; získává vlastní tiskařský lis; Moderní galerie v Praze a Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové zakupují Váchalovy dřevoryty; poznává J. Imlaufa, autorské knihy NOVÝ PEKELNÝ ŽALTÁŘ ANEB DIWOWÉ ĎÁBELŠTÍ, TO JEST OBŠÍRNÉ VYPRÁVĚNÍ O PLANETNÍCH, ZEMSKÝCH, JAKOŽ I PEKLA OBYVATELÍCH, TOLIKÉŽ PEKELNÁ SNĚMOVÁNÍ, SABATH ŘEČENÁ, A TEMNOTY VĚČNÉ DŮKLADNĚ PROZKAUMANÉ, V PATNÁCTI KAPITOLÁCH VYLOŽENÉ SKRZE JOSEFA WÁCHALA, DŘEWORYTCE, NA SVĚTLO S MNOHÝMI DŘEVORYTY WYDANÉ, PŘITOM TAKÉ ČETNĚ DŮKAZŮ, KTERÉŽTO PŘÍBĚHY HOJNÝMI PODEPŘÍNI JSAU a JOSEFA VÁCHALA PJSEN STRASLIVA O BEZPŘÍKLADNÉM MRAVŮ ZPLUNDROVÁNÍ V KRÁTKOSTI S NĚKOLIKA EPJGRAMMY NA SVĚTLO VYDANÁ, grafické cykly BELLUM  a MYSTIKOVÉ A VISIONÁŘI


Náměsíčník, 1910 - 1911, dřevoryt užitý v knize Vigilie o hodině hrůzy, vydáno 1914

1914

prostřednictvím J. Petráka získává fotoaparáty 15 x 10 a 4.5 x 6; řada kratších výletů po okolí Prahy s ženou a přáteli (spojeno s fotografováním), cesta do Olšan a Neprachova; obchodní kontakty s Lipskem (obrazy krajin); prodává své práce prostřednictvím Uměleckého tržiště Huť v Hradci Králové; spoluzakladatel Psychické společnosti v Praze; kontakt s E. A. Hruškou a V. Paulusem; získává Beckovského Poselkyni starých příběhů; vychází první monografie od B. M. Beneše Buchlovana „J. Váchal“ (1. číslo edice Trojrám), autorské knihy ODCHOD ČLOVĚKA  a VIGILIE O HODINĚ HRŮZY, BLAHOŘEČENÍ A MODLITBA ZA PSA

 



Tančící, 21. 6. 1915, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

Pózující, 21. 6. 1915, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

Slunečné odpoledne, kolem 1915 (zleva Emerich Alois Hruška, Voříšek, Máša Váchalová a nezjištěný muž), PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

Na břehu hostivařského rybníku (Koupající se prasátka), 1915, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

Fragmenty k Otokaru Březinovi, 1915, dřevoryt, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1915

28. 1. stěhuje ateliér do Tyršovy ul. 9 ve Vršovicích (zde žije do r. 1940); kresebné a textové transformace Bhagavadgíty; provádí pokusy s psychickými účinky rostlin na vlastním těle; amatérská fotografická činnost, ocenění v soutěži časopisu Svět zvířat, jako cenu získává kočku Doxu; získává Koniášovu Postylu a velký soubor „krvavých románů“; rukuje do Plzně, ale vzápětí je propuštěn, grafický cyklus MEDITACE O ŽIVOTĚ (SVĚT JEDNOTLIVCŮV)



Příběh psa, dvojobraz, kolem 1916, foto J. Váchal, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

U pramene, z výletu s Mášou a Sigismundem Bouškou, 1916, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

1916

kresebné transkripce básní O. Březiny; kontakt se S. Bouškou a návštěva u něj v Bezděkově, písemný styk s K. Klostermannem. poznává V. H. Brunera a K. Šmirouse; L Šaloun jej navštěvuje v ateliéru; 16.11. opět rukuje



Příběh vojáka, dvojobraz, kolem 1917, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1917

ve světové válce se dostává na italskou frontu (Plzeň, Rumburk,

 

1918

Vídeň, Kronava, Horní Breth, Soča, Kolobar, Villabruna, Rasai); transformace Knihy žalmů a Nového zákona přípisy do textu; v říjnu návrat do Prahy; horečná kresebná činnost reagující na hrůzy války


Hlavy, 2.12.1918, akvarel a kvaš, kresba tužkou, Národní galerie v Praze

1919

píše své první Paměti (pro J. Portmana); referuje J. Hodkovi o svých expresívních akvarelech s důrazem na výtvarnou formu, úvahy o dřevorytu; vstupuje do sociálně demokratické strany (do r. 1920), člen Společnosti pro pěstování všeobecných vědomostí Život a Společnosti pro psychická studia v Praze (do r. 1922), styky s Volnou myšlenkou a spolkem Ohnivý keř; S. Bouška publikuje v měsíčníku Týn (III..) obsáhlou studii o Váchalově díle; grafické cykly MNICH A STRAŠIDLA - DŘEVORYTECKÝ TRIK, RUDÉ PERIFERIE, FRONTA,  NOVÉ DŘEVORYTY,  SEN O ZEMI a KARNEVAL ČESKÉHO DŘEVORYTU
 

Portrét Anny Mackové, 1911, reprofoto archiv M. Šejn

     Wůně hmyzu, 1920, z cyklu kolorovaných dřevorytů ke knize Mystika čichu

S Voříškem na výletě, foto J. Váchal, počátek 20. let, archiv M. Šejn
 

1920
 

práce pro J. Portmana (maluje emailovými barvami strop a stěny jeho bytu v Litomyšli); počínající přátelství s Annou Mackovou (13 4. 1887 – 8. 5. 1969), která se po smrti ženy stane jeho životní společnicí (první kontakty od r. 1918), autorské knihy  VIGILIE O HODINĚ HRŮZY, BLAHOŘEČENÍ A MODLITBA ZA PSA, II. VYDÁNÍ  a MYSTIKA ČICHU


A. Koniáš, 1921, olej na plátně, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

Apoteosa spiritualismu, 1921, olej na plátně, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1921

spolupráce s časopisem Stopy duše; v únoru přichází o psa Voříška, rukopis připravované autorské knihy Ďáblova zahrádka


In memoriam Marie Váchalové, 1923, ze sekvence barevných dřevorytů ke knizeIn memoriam Marie Váchalové, 1923, ze sekvence barevných dřevorytů ke knizeIn memoriam Marie Váchalové, 1923, ze sekvence barevných dřevorytů ke knizeIn memoriam Marie Váchalové, 1923, ze sekvence barevných dřevorytů ke knize

1922

zakládá první knihu faktografických denních záznamů (vedeny do r. 1964); velká cesta Šumavou od Špičáku po Želnavu s A. Mackovou (podobně jako většina dalších cest), první kontakt s papírnou v Prášilech; 24. 12. umírá žena Máša, autorské knihy  DOJEMNÁ PÍSEŇ O JEDNOM POUSTEWNÍKOWI, ZE ŽIVOTA JEHO VYTAŽENÁ A NOVĚ NA SVĚTLO VYDANÁ a JOSEFA VÁCHALA DOKONALÁ MAGIE BUDOUCNOSTI, UTVOŘENÁ IMAGINACEMI KRÁSNA A LÁSKY JAKOŽ I PŘETRŽENÍM TRADIC STARÝCH MAGIÍ A VĚR; HLAVNĚ PROTI PŘEDSTAVĚ KATOLICKÉHO BOHA A VŠEM IMAGINACÍM DUCHU SVOBODNÉMU A ČISTÉMU PROTIVNÝM NAMÍŘENÁ A BOJUJÍCÍ, CO HOLUBICE Z ARCHY UPROSTŘED NEČISTÉHO MYŠLENÍ LIDSTVA AUTOREM VYPUŠTĚNÁ V NADĚJI, ŽE BRZY KRKAVEC, BA CELÉ HEJNO JICH NÁSLEDOVATI BUDOU, BY NALEZLI ZEMI NOVOU A OČIŠTĚNOU, K DOPLNĚNÍ APOKALYPSY A GNOSE, NA KONEC POZMĚNĚNÉ VÍTĚZSTVÍM ANTIKRISTA, NEHODNÝM PROROKEM TÉHOŽ BYLA PSÁNA V LÉTECH 1921 AŽ 1922 A JÍM TAKÉ VYSÁZENA. VYTIŠTĚNA A VYDÁNA CO RUKOPIS V 18 EXEMPLÁŘÍCH a JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, NOVÝ KALENDÁŘ TOLERANCÝ NA ROK 1923 ANEB ROKODNÍK, VE KTERÉM NA KAŽDÝ DEN NĚJAKÝ BLUDAŘ NEB JINÁ POZORUHODNÁ A ZNAMENITÁ OSOBA A SVÁTEK VYNAJÍTI SE MŮŽE


Otokar Březina, Ruce, po 1910 - 1919, slepotisk, studie vazby knihy, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1923

obesílá mezinárodní výstavu knihy v Paříži; pobyt v Litomyšli a další práce na výzdobě bytu J. Portmana (opět r.1924); cesta do Jugoslávie na Korčulu; zařazen do publikací A. Sáňky České bibliofilské tisky, Brno 1923, 1926, 1931, autorská kniha IN MEMORIAM MARIE VÁCHALOVÉ
 

Ilustrace z Ďáblovy zahrádky, 1924, barevný dřevořez          Ilustrace z Ďáblovy zahrádky, 1924, barevný dřevořezIlustrace z Ďáblovy zahrádky, 1924, barevný dřevořez

1924

cesta po Krkonoších, 13. 5; získává psa Tarzana, v květnu přichází o kočku Doxu, vydává autorské knihy KRVAVÝ ROMÁN. STUDIE KULTURNĚ A LITERÁRNĚ HISTORICKÁ  a ĎÁBLOVA ZAHRÁDKA ANEB PŘÍRODOPIS STRAŠIDEL, TO JEST: NEOBYČEJNÁ CESTA MEZI ĎÁBLOVÝMI DĚTMI, PŘÍZRAKY A BYTOSTMI PŘÍRODNÍMI, ZJEVUJÍCÍMI SE ČASTO HŘÍŠNÉMU ČLOVĚKU, DUCHOVNÍ BREHM, K ROZPOZNÁNÍ VŠELIKÝCH POTVOR ZEMSKÝCH I VODNÍCH, OHNĚ A V POVĚTŘÍ, TÉŽ JINOPLANETÁRNÍCH, PROTI NIM SLABÝCH STRAN JEJICH UKAZATEL, SPOLU S BEZPEČNOU OCHRANOU CO PŘÍKLADNÝ ŠTÍT KŘESŤANSKÝCH DUŠÍ SLOUŽÍCÍ, K VĚČNÉMU PROTI NIM BOJOVÁNÍ, JE ODHALUJÍCÍ A ZPRÁVU NÁM O NICH PODÁVAJÍCÍ, DLE KNIHY Z ARCHIVU SAMOTNÉHO PEKLA POD NÁZVEM HISTORIA NATURAE DE SPECTRIS SKRZE M. JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, SESTAVENÁ A ČETNÝMI TABULEMI A OBRAZY. TVÁŘNOST TĚCHTO PŘÍZRAKŮ A DÉMONŮ UKAZUJÍCÍMI, OPATŘENÁ
 

Autoportrét, 1925, barevný dřevoryt, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1925

tradiční grafické nástroje nahrazuje motorovými frézami a skoblinami (na jejich sestrojení experimentuje do r. 1933), ve stejném období zkouší tisk více barvami z jedné desky a pracuje na základě nasycení a rozrušení dřeva fermeží, na základě odpudivosti různých složek tisku, pracuje s rastrovým obrazem; princip mřížkového tisku spojuje také s grafickými přepisy fotografického obrazu (od roku 1922); práce na řezaném nábytku pro A. Mackovou (dokončuje 1926); spolupracuje s E. A. Hruškou v jeho Kuriosní revui; člen Klubu československých turistů, vydává třetí vydání Vigilie o hodině hrůzy...


Giosué CArducci: Satanu, titul autorské knihy, vlastní písmo, 1926

1926

první ručně řezaná a odlévaná písma pro autorskou knihu Giosue Carducci: Satanu; 13. - 26. 8.. 3. - 22. 9. velká cesta Šumavou, 359 a 489 km pěšky; další autorské knihy ZPĚV PŘÍKLADNÝ O VILÍMOVI A BĚLE PRO MLÁDENCE A PANNYVÁCHALOVA ROČENKA NA ROK 1927 PŘÁTELŮM A ZNÁMÝM a VYSOCE UŽITEČNÁ A MRAVNÍ KNÍŽKA NEBO-LI KNIŽNÍ KURIOSITNÍK, K POTĚŠE JEDNOHO ŠÉFREDAKTORA A K ZÁRMUTKU ČETNÝCH BIBLIOFILŮ V JEDINÉM VÝTISKU VYDANÁ


 

Magické amulety, kolem 1927, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

1927

29. 9. smrt otce: 4. 9. - 16. 9. cesta na Šumavu, cesta Českým rájem, poprvé ve Studeňanech u Jičína; přednáška o tisku; počátek korespondence s M. Klicmanem, dokončuje autorskou knihu Mor v Korčule


ILustrace básnických spisů Otokara Březiny, akvarel, tuš, 1928 - 1941, PNP v Praze, reprofoto archiv M. Šejn

1928

na výstavě Pressa v Kolíně nad Rýnem vzbuzují pozornost jeho vícebarevné dřevoryty tištěné z jedné desky, při cestě na výstavu do Německa (8. 7. - 17. 7.) navštěvuje výstavu A. Dürera; získává velkou cenu za bibliofilii na mezinárodní výstavě krásné knihy ve Florencii; získává přístroj Typofix k ručnímu odlévání liter; autorské knihy ČARODĚJNICKÁ KUCHYNĚ  a VADEMECUM V EROTIKY SOUSTECH O LUZE A O BURŽOUSTECH, ANEB O KRÁSU ZÁJEM, O LÁSKU, U ROZMANITÝCH MAMLÁSKŮ;
v září a říjnu prochází Šumavou a vznikají zde Studijní kresby k Šumavě umírající a romantické
 

Malíř na frontě, přebal knihy, 1929
 

1929

člen Volné myšlenky československé (do r. 1935); 3. 5. - 19. 9. pobyt na Šumavě, realizuje rukopis Očarovaná Šumava čili Myslivec weitfällernský, vydává knihu Malíř na frontě


 

Josef Váchal s Tarzanem v Bullech na Slovensku, 1930, foto archiv M. Šejn

1930

první dlouhý pobyt na Slovensku 17. 6. - 12. 9. (Velká Fatra a okolí), fotografie z cesty; 4. 11. vystupuje z církve katolické; člen Spolku pro ochranu zvířat pro Čsl. republiku v Praze (do jeho zrušení r. 1952); vychází specializovaná monografie Karla Dyrynka: Písma Josefa Váchala. vydal A. Sáňka v Brně, rukopis Cesta Slovenskem s A. Calmetem od S. B. aneb Theorie wampyrismu



List z náčrtníku z cesty Šumavou, 1931, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn  Průhled oknem, kolem 1930, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

Mrtvý les, 1931, barevný dřevoryt, ilustrace pro knihu Šumava umírající a romantická, Regionální muzeum a galerie v Jičíně


 

1931

22. 5. - 7. 9.  pobyt v Týnci u Klatov a Nemilkově u Velhartic, dokončuje autorské knihy ŠUMAVA UMÍRAJÍCÍ A ROMANTICKÁ, PRÁŠILSKÁ PAPÍRNA a ANDĚL STRÁŽNÝ



Josef Váchal 1932 / březen,  foto: Vavroušek, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

Orbis pictus, autorská kniha, 1932, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1932

přednášky pro Volnou myšlenku o grafice (demonstrace materiálů); cesta do Jeseníků a na Šumavu; 16. 6. přichází o psa Tarzana, nový pes Asta, vydává autorskou knihu JOSEFA VÁCHALA ORBIS PICTUS ANEB DOPLŇKY K JANA AMOSA KOMENSKÉHO SVĚTU V OBRAZÍCH






Z cesty Slovenskem 19.8. –17. 9. 1933, foto J. Váchal, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn   Z cesty Slovenskem 19.8. –17. 9. 1933, foto J. Váchal, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn
 

1933

18. - 27. 3. cesta do Vysokých Tater, 29. 5. - 26. 6. cesta na Šumavu, 27. 6. - 26. 7. cesta do Studeňan u Jičína (pak i celá 30. léta časté a dlouhé pobyty s A. Mackovou v tomto kraji); 19. 8. - 17. 9. velká cesta na Slovensko (Orava, Velká Fatra, Kremnica); fotografické záznamy z cest zastupují kresbu (1. 8. získává fotoaparát Makina 6.5 x 9), dokončuje autorské knihy PROSTŘEDNÍCI. ÓDA a CHRISTIAN HEINRICH SPIESS



Josef Váchal ve svém vršovickém ateliéru, 1934, reprofoto archiv M. Šejn  Josef Váchal ve svém vršovickém ateliéru, 1934, reprofoto archiv M. Šejn  Josef Váchal a Anna Macková na pražském mostě Legií, asi 1934, reprofoto archiv M. Šejn

Úsměvy mrtvých, 1934, barevný dřevoryt, Regionální muzeum a galerie v Jičíně
 

1934

k padesátinám shrnuje své zkušenosti s technikou barevného dřevorytu v Receptáři barevného dřevorytu (řezané písmo pro tuto knihu je jeho patnácté); připravuje svoji soubornou výstavu v Praze; cesta do Studeňan, otisky květinových pigmentů v diáři (14. 5.); 10. - 17. 6. výlety po okolí (Tábor, Kozlov, Prachovské skály); 30. 6. - 12. 8. poslední velká cesta na Slovensko (Lúčivná, Levoča, Kežmarok, Bardejov); ve Volné myšlence (14. 9. 1934, č. 73) publikuje část svých záznamů z cesty Slovenskem; v revui Veraikon a časopise Bibliofil vycházejí samostatná čísla věnovaná J. Váchalovi; prochází své starší deníky, zápisníky a knihy Atelier a sepisuje své Paměti J. V. dřevorytce. Od narození do roku 1916; část zápisů likviduje nebo je transformuje v dalších pracích; V. Paulus vydává Seznam Váchalových drobných grafik do února 1934, Hradec Králové, dokončuje autorskou knihu RECEPTÁŘ BAREVNÉHO DŘEVORYTU. MODERNÍ METODY RYTÍ A TISKU. VIBRACE VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ, ROUTING A KVOKAČ (CHUCK)

 

 Studeňanská zahrada, asi 1935, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

1935

dokončuje své Paměti do r. 1916; 11. - 16. 5. cesta do Krkonoš. časté pobyty ve Studeňanech; v Hollaru vychází studie J. Šťastného o díle J. Váchala, dokončuje Paměti Josefa Váchala dřevorytce od narození do roku 1916
 


Autodafé liter, autorská kniha, 1936, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

 Podzimní jarmark v Jičíně, 1935, foto J. Váchal, archiv M. Šejn  Podzimní jarmark v Jičíně, 1935, foto J. Váchal, archiv M. Šejn

1936

pro V. Pauluse vytváří kolážovaná ex libris (obrazové básně); V. Paulus vydává Knižní značky Josefa Váchala, Hradec Králové, dokončuje autorskou knihu NEJNOVĚJŠÍ LEGATIO MORTUORUM AD VIVOS ANEB HROZNOBRANÍ Z NÁRODA ROLE VINIČNÉ, SLOUČENO S AUTODAFÉ LITER, TO JEST JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, PŘEDPOSLEDNÍ KNÍŽKA + PRASATA POD NŮŽ (IM NAMEN SATANS!) ČI-LI KOLOFON S PŘEDCHÁZEJÍCÍM DVĚMA KNIHÁM: AUTODAFÉ A LEGATIO, NEDOKONČENÝM A POUZE V PĚTI EXEMPL. VYTIŠTĚNÝM


Váchalův Havran,1937,  autorská kniha, titulní list

Jihlávka, kolem 1937, archiv M. Šejn

1937

člen Skupiny výtvarníků v Hradci Králové; 4. - 15. 8. cesta do Krkonoš (okolí Úpy). 7. - 28.9. cesta do Jáchymova; 15.3. přichází o psa Astu, vydává autorskou knihu VÁCHALŮV HAVRAN, DLE SVĚTOZNÁMÉHO VZORU PŘEJINAČENÝ, DO ČESKÉHO PŘEVEDENÝ A ZNAČNĚ ROZŠÍŘENÝ A ZMODERNISOVANÝ, S VELMI VTIPNĚ NA NOVÉ BRDO UPRAVENÝM NEVERMOR


 

  Josef Váchal s ing. Josefem Řeřichou u Mrtvé slatě kolem roku 1938, reprofoto archiv M. Šejn Josef Váchal na vlastní fotografii ze srpna 1938, foto archiv F. Dvořáka Josef Váchal a Sigismund Bouška ve Studeňanech, 1938, reprofoto archiv M. Šejn

1938

30. 6. jej ve Studeňanech navštěvuje S. Bouška; kontakt s revuí Člověk a zvířata


 

Pohled ke Kumburku, kolem 1937, foto J. Váchal, archiv M. Šejn   

1939

téměř celý rok pobývá ve Studeňanech. 8. 11. stěhování z Prahy do Studeňan, bydlí společně s A. Mackovou; výlety po okolí s matkou, 18. 3. tragická smrt matky; pravděpodobný konec práce s fotoaparátem na desky 15x10; 26. 8. porodila fena Alma štěňata Petra a Pavla (všichni se stávají Váchalovými stálými přáteli); vydává autorskou knihu KÁZÁNÍ AD CALENDAS GRAECAS PROTI HŘÍCHU SPĚŠNOSTI, VE KTERÉM VŠELIKÝ LIDSKÝ KVALT NA EXPOSITIO, KATASTROFU A PERIPETII BOHYNĚ VELOCITAS ROVRŽEN SE PŘEDVÁDÍ, ITEM O LIDSKÉ RYCHLOSTI VYLOŽENÍ, JAKOŽ I ČETNÉ DŮKAZY O EXISTENCI ĎÁBLA, A KTERAK AUREA PRAXIS SILOVOZY A LÉTADLA OVLÁDAJÍCÍCH LIDÍ V AURA PRAXIS SMRTI NA KONEC PROMĚNĚNA BÝVÁ. SPOLU S NOVÝMI PÍSNĚMI O POSLEDNÍCH VĚCECH CHAUFFERŮ A ČLOVĚKA VŮBEC DOLOŽENÉ A VYDANÉ SKRZE DŘEVORYTCE JOSEFA VÁCHALA





Tajnosti sanatoria aneb služebnice vášní, či-li Čertova babička a legionář dobrodruh, 1940-1948, 1955, frontispis autorské knihy, foto J. Váchal a nalezené fotografie a tisky, PNP Praha, reprofoto archiv M. Šejn

1940

úplné přestěhování do Studeňan u Jičína, statek A. Mackové (svůj život zde nazývá „vyhnanstvím“); první velké rukopisné knihy pozdních let, drobné tisky, první romány - dopisy; v průběhu 40. let velké syntetické kresby, strukturálně pojaté grafiky; důležitou roli ve Váchalově tvorbě představuje četba a záznamy vlastních reflexí; četba Haškova Švejka; krátké cesty do Prahy, pravidelné výlety v okolí Jičína s A. Mackovou a rodinou Nožičkových; nadále udržuje styky se starými přáteli B. Svobodou a K. Němcem; začíná psát Tajnosti sanatoria aneb služebnice vášní, či-li Čertova babička a legionář dobrodruh, 1940-1948, 1955

ILustrace básnických spisů Otokara Březiny, akvarel, tuš, 1928 - 1941, PNP v Praze, reprofoto archiv M. Šejn

1941

poslední velká tištěná autorská kniha ĎÁBLOVA ODSTŘEDIVKA (mimo pozdější reedice některých starších knih v roce 1946, 1948); 2. - 7. 10. jedna z cest do Mohelna ke starému příteli B. Svobodovi

 

1942

v denním tisku registruje smrt K. Weinfurtera (nazývá jej „dlouholetým přítelem a duchovním vůdcem“), dál skládá a tiskne "jarmareční písně"

 

Vedra, ilustrace ke sbírce Otokara Březiny, barevný dřevoryt, Ruce, 1943, Regionální muzeum a galerie v Jičíně  Dithyramb světů, ilustrace ke sbírce Otokara Březiny, barevný dřevoryt, Ruce, 1943, Regionální muzeum a galerie v Jičíně
 

1943

Evropský literární klub vydává 13. dřevorytů J. Váchala k Březinovým básním ze sbírky Ruce; přichází o psa Petra
 

1944

14. 11. se velmi kladně o jeho práci vyslovuje A. Kubin (v dopise F. Holešovskému), Váchal, který shromažďuje výstřižky o Kubinově díle, se to bohužel nikdy nedoví; 16. 1. přichází o psa Almu, série kreseb
 

1945

kresby, sporadická malířská práce, novotisky

 

1946

V. Pour vydává Váchalův grafický cyklus E. A. POE V DŘEVORYTU, realizuje druhé vydání JOS. VÁCHALA VYKLÁDACÍCH MYSTICKÝCH KARET




Josef Váchal ve Studeňanech v roce 1947, foto R. Klinkovský, reprofoto archiv M. Šejn  Vlast víru a temnot, 1948, barevný dřevořez, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1947

Kubík, Berka a Loubal vydávají Záznamy o díle J. Váchala, Brno; umírá Váchalův přítel F. Procházka, píše Dopisy bratří Chocholků jistým nevážným do Brně mladíkům, Kabrňáky zvaným.
 


Vznesen do věčnosti, 1948, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1948

ONV v Jičíně a muzeum v Písku zakupují soubor Váchalových grafik,  reedice autorských knih Vigilie o hodně hrůzy... a Vidění sedmera dnů a planet...



Josef Váchal se svojí Makinou, kolem 1950, foto archiv M. Šejn

Mumraj života, 1949, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně  Mumraj života, 1949, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

Vůně, 1949, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1949

dále experimentuje s rytím do různých netradičních materiálů, pokračuje v rukopisech-dopisech


 

Na nádraží v Jičíně, 1950, archiv M. Šejn

Instinkt a intelekt, 1950, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

Rašeliniště, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně
 

1950

v první polovině 50. let syntetické barevné dřevoryty, mezní způsoby tisku; soubory ex libris a věnovacích listů jako samostatná díla (poslední do r. 1968)


 

1951

píše přípisy a předmluvu k cyklu svých kreseb Slovníček barev a linií z roku 1920
 

Ex libris Kluge Sammlera, dřevořez a autorská sazba, 1952, Regionální muzeum a galerie v Jičíně
 

1952

kontakt s Mudr. Josefem Moranem ze Železnice a Jičína; v průběhu 50. let přijímá návštěvy přáteli známých a příbuzných: J. Hodek, J. Portman, S. Verner, V. Zanáška, O. a J. Leixnerovi, R. Klinkovský, rodina Jiřičkových, Váchalových, poslední autorská kniha PADESÁT AKVISITNĚ EXKLUSIVNÍCH KNĚHOZNAČEK OD TAKOVÉHO TÉŽ RYTCE AEQUILIBRISTICKY EXLIBRISTNĚ SÁZENÝCH A RYTÝCH


Moje matka, barevná rytina, 1953, Regionální muzeum a galerie v Jičíně Svatý František Dobráček, 1953, barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1953

dokončuje poslední grafický cyklus ZEDNÁŘSKÉ STUPNĚ, barevné dřevoryty Fragment k básni O. Březiny Moje matka


Jičínský upír,1954,  barevné tuše a akvarel, Regionální muzeum a galerie v Jičíně

1954

Městské muzeum v Jičíně mu k sedmdesátinám připravuje výstavu; 8. 2. přichází o psa Pavla, jedna z posledních autorových grafik Starý rytec


Asta,1955,  barevná rytina, Regionální muzeum a galerie v Jičíně
 

1955

22. 2. přichází o psa Astu, jeho stálým přítelem na vycházkách se stává jedno štěně Asty, jež nadále i v průběhu 60. let nazývá „psík" (později Miláček)



Obálka románu dopisu Živant a umrlanti, 1956, PNP Praha, , reprofoto archiv M. Šejn

1956

píše Ladislavu Stehlíkovi jako odpověď na jeho psaní dopis-román
Živant a umrlanti
 

1957

výlety s Vynšovými do Prachovských skal a Špindlerova Mlýna
 

1958

členem Svazu výtvarných umělců

 

1959

dokončuje rukopis Čarodějnice holešovická aneb Vězeň v bolševickém hradu


Váchal v okolí Studeňan, kolem 1964, foto archiv M. Šejn

1960

jako v 50. letech i v průběhu 60. let časté toulky blízkým okolím - Dvorecký rybník, Zebín. Jičín, Prachovské skály; mimořádný význam má pro Váchala také četba, jako forma dialogu s knihou i jako forma tvorby (zdůrazňovaná v jeho denních záznamech od 40. let), její součástí jsou i nové odborné knihy ze společenských a lékařských věd; součástí záznamů jsou i vzpomínky na zemřelé přátele; také v 60. letech písemné kontakty se známými a některé nové kontakty s příslušníky mladších generací (přátelé výtvarného umění)

 

1961

výlety po okolí s Leixnerovými, rukopis Půlrok na vsi

 

1962

tiskne exlibris pro italského sběratele Gianni Manterra

 

1963

pokračuje v dalších rukopisech




Autoportrét s cigárem, kresby propisovačkou přes celofán, součást vázaného časopisu Simpicissimus, 1964, reprofoto archiv M. Šejn

 

1964

končí zapisování souvislých denních poznámek, dále pouze záznamy na starých kalendáriích (1957 - 1968); denní záznamy rovněž v dopisech přátelům


 

  Josef Váchal s Annou Mackovou a Miláčkem ve Studeňanech, 1965, foto Marie Bajerová, reprofoto archiv M. Šejn

Váchal ve Studeňanech, 1965, foto Sedláček, Studeňany, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně   Váchal ve Studeňanech, 1965, foto Sedláček, Studeňany, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně
 Váchal ve Studeňanech, 1965, foto Sedláček, Studeňany, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně  Váchal ve Studeňanech, 1965, foto Sedláček, Studeňany, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně

1965

první návštěvy Marie Bajerové (obdivovatelky Váchalova díla, které historiograficky zpracovává); obnovený zájem odborné veřejnosti, Marcela Mrázová připravuje pro Galerii hlavního města Prahy soubornou výstavu; 18. 10. přichází o psa Miláčka

 

1966

kolekci prací zakupuje Galerie hl. města Prahy, Knihovna Národního muzea a Okresní galerie v Jičíně


 

Josef Váchal, 1967, foto Dagmar Hochová, reprofoto archiv M. Šejn
Josef Váchal čte ze svých rukopisů, jaro 1967, foto Marie Bajerová, reprofoto archiv M. Šejn Josef Váchal před vchodem studeňanského domu, 2. polovina šedesátých let, foto I. Berka, reprofoto archiv M. Šejn Josef Váchal po zimě ve Studeňanech, 1967, foto Markéta Luskačová, reprofoto archiv M. Šejn
Josef Váchal, 1967, foto Dagmar Hochová, reprofoto archiv M. Šejn Josef Váchal, 1967, foto Dagmar Hochová, reprofoto archiv M. Šejn Josef Váchal, 1967, foto Dagmar Hochová, reprofoto archiv M. Šejn

1967

dokončuje poslední velký rukopis Zpověď starce jiného věku aneb lovení v mozkovém archivu ... jako dopis pro přítele z dětství Karla Ardelta; nemoc, krátké procházky po okolí; ve Výtvarné práci vychází interview B. Blažka s J. Váchalem: Pekelný perspektiv J. Váchala s fotografiemi Dagmar Hochové, Marta Hejlová píše práci J. Váchal, Rané období 1904-1920 (katedra dějin umění, FFUK Praha. 1968); příprava reedice Krvavého románu (nakladatelství Odeon a Kruh. 1970); studie Marcely Mrázové-Schusterové „Josef Váchal“ ve Výtvarném umění

 

1968

poslední grafiky; získává krajskou cenu za výtvarné umění, s tím spojena i poslední větší cesta („překrásné dojmy z lesů“); v edici Obolos vychází publikace M. Mrázové-Schusterové a M. Bajerové, Josef Váchal a kniha; Marie Bajerová začíná pracovat na Váchalově životopisu


 

Poslední fotografie Josefa Váchala, počátek května 1969, foto Josef Knopp

1969

získává titul zasloužilý umělec; 4. 5. umírá Anna Macková v Nové Pace; 10. 5. umírá Josef Váchal ve Studeňanech ve věku nedožitých pětaosmdesáti let, pohřben 12. 5. v Radimi u Jičína.


Z pohřbu J. Váchala, 1969, foto Josef Knopp, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně

Pracovna J. Váchala 5.5.1969, foto Josef Knopp, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně