Mumraj života Dílo Z Textů a Knih Studeňanská klausura Krajinami Josefa Váchala Záměr&Poděkování Odkazy
MUMRAJ ŽIVOTA JOSEFA VÁCHALA
1884
23. září se Josef Váchal narodil v Milavči u Domažlic jako nemanželský syn Anny Váchalové (5. 1. 1862 - 18. 3. 1939) a Josefa Šimona Alše - Lyžce (28. 10. 1862 - 29. 9. 1927), bratrance Mikoláše Alše; od dvou let vyrůstá u strýce Jakuba Váchala ve Velvarech a od 4 let u prarodičů Jana a Josefa Alšových v Písku, kde navštěvuje gymnasium (studium nedokončil)
1897
první seznam vlastní knihovny (k soupisům vlastní knihovny se vrací po celý život)
1898
přichází do Prahy; v letech 1882 - 1891 zde působil jeho otec jako učitel na obecních školách, svého syna později seznámil s okultistickým hnutím, do něhož se zapojil (přeložil spisy L. Denise: Proč žijeme, Křesťanství a spiritismus, Po smrti), měl vliv i na formování Váchalova vztahu k přírodě; 22. 7. 1898 - 22. 7. 1902 se učí knihařem u J. Waitzmana a zároveň navštěvuje průmyslovou školu pokračovací (1899 - 1902); první zmínky o rukopisných knihách a spontánních kresebných cyklech
1899
první rukopisné časopisy; první návštěvy u strýce Mikoláše Alše; výrazné konkretizace představ zvláštních psychických stavů, halucinace (snová vidění, podobné stavy 1904, 1906, sporadicky i později)
1900
Zakládá Knihu vzpomínek (1900 - 1911), série ironizujících kreseb jako drobné knihy, Krásno ve věrném zobrazení přýrodnim, tak jak ho z vlastní zkušenosti poznal Josef Váchal l.p. 1900, Básně, Sbírka mazanic a básní Jana Schmída a Josefa Váchala, Krásno ve věrném zobrazení přýrodnim, tak jak ho z vlastní zkušenosti poznal Josef Váchal l.p. 1900
1901
první doklady Váchalovy práce
s fotografií,
vydává
vlastní časopisy v jednom exempláři - Hodnodle nadšená a
Dekadent geniální
1902
vztahy k Novému kultu S. K.
Neumanna a F. Gellnerovi; vztahy k theosofickému a spiritistickému hnutí v Praze
a kontakty s redakcí časopisu Lotus (první vlastní záznamy v theosofických
spisech); od 26. 9. 1902 do 16. 9. 1903 jako knihařský dělník u J. Waitzmana,
realizuje Náčrtník,
O Umnělcích, do knih
Františka Gellnera Po nás ať přijde potopa a do
Hlasu lidu od H. P. Blavatské kreslí vlastní ilustrace a vpisuje glosy
1903
první deníkové záznamy, deníkově chápané kresby; členem Theosofické společnosti v Praze, soukromé seance (Schnirchův a Šalounův atelier); stěhuje se ke své matce do Palackého ulice na Vinohradech, ilustrovaný rukopis Básně z dlouhé chvíle.
1904
28. 2. - 22. 4. pracuje jako knihařský dělník v Bělé pod Bezdězem; úzkostné stavy, kresebný deník; vrací se zpět do Prahy a rozhoduje se pro uměleckou dráhu; v září jej doporučuje strýc M. Aleš do soukromé krajinářské školy Aloise Kalvody (1. 10. 1904 - 1. 6. 1905); první záznamy čtených knih; první obrazy, začíná pracovat na kresbách Pláň astrální a Pláň elementální, soubor kreseb Přízraky (Pekelné epos), je spoluredaktorem a autorem několika textů a kreseb do litograficky rozmnožovaného časopisu Kult mladých
1905
přechází do soukromé malířské figurální školy Rudolfa Béma (podzim 1905 - jaro 1906); navštěvuje výstavu Edwarda Muncha v Praze; malba krajin („na obživu“, malbě krajiny se s přestávkami věnuje do 20 let, sporadicky i později); 12. 8.- 3. 9. první velká cesta do jižních Čech – Pošumaví, 290 km; zakládá si mapu svých pěších cest po Čechách a Moravě (vede ji do roku 1927); přátelské kontakty s K. Weinfurterem, K. Adamírou a dalšími okultisty, účasti na seancích; styky s J. Arbesem, poznává J. Vrchlického; získává fotografický přístroj
1906
velké
symbolické kresby; početné řezby užitkových předmětů, první pokusy s dřevořezem,
úvahy o leptu; zakládá knihu Atelier; v lednu si najímá společně s J. Čermákem a
A. Henkem atelier na rohu Nerudovy a Třebízského ulice na Vinohradech, společná
fotografická činnost, autostylizační živé obrazy; přátelství s fotografem V. J.
Bufkou (zemřel 23. 5. 1916); umírá K. Hlaváček, manžel Váchalovy matky, teprve
od této doby může J. Váchal navázat bezprostřední kontakt s ní (společně se
stěhují do Barákovy ulice 15 v Praze); 6. 5. - 21. 6. cesta na Domažlicko, 16. -
21. 7. cesta Českým rájem,
cyklus
kreseb V životě bída a hrůza, první Váchalův dřevořez
Postava na kraji lesa
1907
školení v leptu v ateliéru Antonína Herverta (prosinec 1907 - březen 1908); první symbolické figurální obrazy; navštěvuje výstavu Osmy, H. Sidaneuse, francouzských impresionistů; navštěvuje častěji M. Alše; poznává B. Kafku, J. Preislera. fotografa J. Srpa, spisovatele J. Šimánka; další kontakty s pražskými okultisty ve sdružení Flamarion (legitimace vystavena 1. 3. 1909)
1908
barevné tušové kresby, převody kreseb do leptu, první barevné tisky, malované vázy (asi do r. 1916), drobné řezané plastiky (asi do 20. let); první ilustrace knihy cizího autora, vydané tiskem (M. Rutte, Maria z Magdaly); najímá si atelier v Brandlově ul. 32 v Praze; získává lis na lepty; navštěvuje výstavy F. Bílka a K. Myslbeka; poznává F. Langera. A. Matějčka, V. V. Štecha, J. Veselého (redaktor Knihovny mladých a propagátor českého loutkářství); navázání styků s redakčním kruhem Meditace, poznává J. Pacovského. V. Bittnara; 13. 11. přichází o psa Šejtánka, získává Voříška
1909
dřevořezy a dřevoryty, práce s barevnými tisky, první velké reliéfy, první štočky pro vlastní knihu (Vidění sedmera dnů a planet...); sestrojuje si vlastní provizorní lis na tisk dřevorytu; početné vazby knih jiných autorů; fotografické autostylizace; poznává M. Martena, od něj první kritika v tisku; v březnu navštěvuje F. Bílka v jeho ateliéru: vlastní ateliér stylizuje jako „magickou pracovnu"; knihovně Musea království českého v Praze daruje několik svých leptů a dřevorytů
1910
první vydaná autorská kniha VIDĚNÍ SEDMERA DNŮ A PLANET, VYPSÁNÍ, KTERAK TYTO NA ZEMI PŮSOBÍ, DO DŘEVA VYRYL A V KŮŽI SVÁZAL JOSEF VÁCHAL, MCMX (vlastní text, písmo, ilustrace, tisk, vazba), řeže své první litery pro vlastní knihu (Z rituálu toledských haeretiků); prodej vazeb a plastiky prostřednictvím Artělu; 3. 10. stěhuje ateliér do Kladské ul. 3 na Vinohradech; poznává R.Adámka. F. Koblihu, J. Konůpka; účast na vzniku sdružení Sursum 30. 7. (právně ustanoveno 28. 12.); poznává B. B. Buchtovana; navštěvuje výstavu A. Slavíčka; první koupě starých barokních knih (Koniáš), okultní literatury a „krvavých románů“; přátelství se studenty medicíny a studium v patologickém ústavu (pitevně); prodává lis na lept, druhá autorská tištěná kniha PŘEPĚKNÉ ČTENJ O GASNOWIDNÉM WAWŘINCOWI, KTERAK SKRZE ĎÁBLA ZÁHUBU NA DUSSI WZAL A SSPATNÉHO KONCE DOSSEL
1911
kontakt s K. Neumannovou a J. Florianem, cesta do Staré Říše; loutkové divadlo pro J. Veselého, aranžuje loutkářskou výstavu v Národopisném muzeu; 1. 11. valná hromada uměleckého sdružení Sursum; získává Steyerovu Postylu (1691), autorská tištěná kniha Z RITUÁLU TOLEDSKÝCH HAERETIKŮ LISTY NĚKTERÉ, O PŘÍCHODU PÁNĚ JEDNAJÍCÍ
1912
6. 1. literární večer sdružení Sursum; účast na loutkových představeních A. Kopecké v Praze společně s K. Neumannovou, Karáskem ze Lvovic a M. Alšem; členem redakce Český loutkař; kontakt s M. Helceletem, F. Tichým; kontakt s J. Demlem a společná návštěva u S. K. Neumanna a O. Březiny; setkání s L. Klímou (snad 1911 - 13); spoluzakládá grafickou revui Veraikon jako pokračující úsilí některých členů Sursa; S. K. Neumann komentuje knihy J. Váchala v časopise Philobiblion; silné prožitky filmové; odmítá Muchovu výzdobu Obecního domu a Palackého pomník S. Suchardy, odmítá Kubištovu studii „O duchovním podkladu moderní doby“ (Česká kultura l, 18, X. 1912); navštěvuje výstavu Ruského umění, obdivuje N. K. Roericha; začátek přátelství s J. Hodkem, poznává svoji budoucí ženu Marii Pešulovou; vychází publikace A. Dolenského „Moderní česká grafika“, začleňující dílo J. Váchala do vývojového kontextu, grafické cykly SEDMERO HLAVNÍCH HŘÍCHŮ a JOS. VÁCHALA VYKLÁDACÍ MYSTICKÉ KARTY
1913
31. 3. se žení s Marií Pešulovou (2. 12. 1887 - 24. 12. 1922); deníkové záznamy se soustřeďují do knih Atelier (do 1916), diářů a zápisníků (do konce 30. let); kupuje velký soubor starých magických knih, zabývá se barokní literaturou, studuje staré tisky ve Strahovské knihovně a knihovně Národního muzea; účast při natáčení přírodovědného filmu Dr. Babáka „Život mrtvé žáby“ (společnost Kinofa); s J. Hodkem, B. Benešem Buchlovanem zakládá edici Trojrám; sběratelský zájem J. Portmana, rozchod s J. Demlem; navštěvuje Klub přátel přírody (E. Hnátek), botanický a patologický ústav; získává vlastní tiskařský lis; Moderní galerie v Praze a Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové zakupují Váchalovy dřevoryty; poznává J. Imlaufa, autorské knihy NOVÝ PEKELNÝ ŽALTÁŘ ANEB DIWOWÉ ĎÁBELŠTÍ, TO JEST OBŠÍRNÉ VYPRÁVĚNÍ O PLANETNÍCH, ZEMSKÝCH, JAKOŽ I PEKLA OBYVATELÍCH, TOLIKÉŽ PEKELNÁ SNĚMOVÁNÍ, SABATH ŘEČENÁ, A TEMNOTY VĚČNÉ DŮKLADNĚ PROZKAUMANÉ, V PATNÁCTI KAPITOLÁCH VYLOŽENÉ SKRZE JOSEFA WÁCHALA, DŘEWORYTCE, NA SVĚTLO S MNOHÝMI DŘEVORYTY WYDANÉ, PŘITOM TAKÉ ČETNĚ DŮKAZŮ, KTERÉŽTO PŘÍBĚHY HOJNÝMI PODEPŘÍNI JSAU a JOSEFA VÁCHALA PJSEN STRASLIVA O BEZPŘÍKLADNÉM MRAVŮ ZPLUNDROVÁNÍ V KRÁTKOSTI S NĚKOLIKA EPJGRAMMY NA SVĚTLO VYDANÁ, grafické cykly BELLUM a MYSTIKOVÉ A VISIONÁŘI
1914
prostřednictvím J. Petráka získává fotoaparáty 15 x 10 a 4.5 x 6; řada kratších výletů po okolí Prahy s ženou a přáteli (spojeno s fotografováním), cesta do Olšan a Neprachova; obchodní kontakty s Lipskem (obrazy krajin); prodává své práce prostřednictvím Uměleckého tržiště Huť v Hradci Králové; spoluzakladatel Psychické společnosti v Praze; kontakt s E. A. Hruškou a V. Paulusem; získává Beckovského Poselkyni starých příběhů; vychází první monografie od B. M. Beneše Buchlovana „J. Váchal“ (1. číslo edice Trojrám), autorské knihy ODCHOD ČLOVĚKA a VIGILIE O HODINĚ HRŮZY, BLAHOŘEČENÍ A MODLITBA ZA PSA
1915
28. 1. stěhuje ateliér do Tyršovy ul. 9 ve Vršovicích (zde žije do r. 1940); kresebné a textové transformace Bhagavadgíty; provádí pokusy s psychickými účinky rostlin na vlastním těle; amatérská fotografická činnost, ocenění v soutěži časopisu Svět zvířat, jako cenu získává kočku Doxu; získává Koniášovu Postylu a velký soubor „krvavých románů“; rukuje do Plzně, ale vzápětí je propuštěn, grafický cyklus MEDITACE O ŽIVOTĚ (SVĚT JEDNOTLIVCŮV)
1916
kresebné transkripce básní O. Březiny; kontakt se S. Bouškou a návštěva u něj v Bezděkově, písemný styk s K. Klostermannem. poznává V. H. Brunera a K. Šmirouse; L Šaloun jej navštěvuje v ateliéru; 16.11. opět rukuje
1917
ve světové válce se dostává na italskou frontu (Plzeň, Rumburk,
1918
Vídeň, Kronava, Horní Breth, Soča, Kolobar, Villabruna, Rasai); transformace Knihy žalmů a Nového zákona přípisy do textu; v říjnu návrat do Prahy; horečná kresebná činnost reagující na hrůzy války
1919
píše své první
Paměti (pro J. Portmana); referuje J. Hodkovi o svých expresívních akvarelech s
důrazem na výtvarnou formu, úvahy o dřevorytu; vstupuje do sociálně demokratické
strany (do r. 1920), člen Společnosti pro pěstování všeobecných vědomostí Život
a Společnosti pro psychická studia v Praze (do r. 1922), styky s Volnou
myšlenkou a spolkem Ohnivý keř; S. Bouška publikuje v měsíčníku Týn (III..)
obsáhlou studii o Váchalově díle; grafické cykly
MNICH A STRAŠIDLA - DŘEVORYTECKÝ TRIK,
RUDÉ PERIFERIE, FRONTA, NOVÉ DŘEVORYTY,
SEN O ZEMI a
KARNEVAL ČESKÉHO DŘEVORYTU
1920
práce pro J. Portmana (maluje emailovými barvami strop a stěny jeho bytu v Litomyšli); počínající přátelství s Annou Mackovou (13 4. 1887 – 8. 5. 1969), která se po smrti ženy stane jeho životní společnicí (první kontakty od r. 1918), autorské knihy VIGILIE O HODINĚ HRŮZY, BLAHOŘEČENÍ A MODLITBA ZA PSA, II. VYDÁNÍ a MYSTIKA ČICHU
1921
spolupráce s časopisem Stopy duše; v únoru přichází o psa Voříška, rukopis připravované autorské knihy Ďáblova zahrádka
1922
zakládá první knihu faktografických denních záznamů (vedeny do r. 1964); velká cesta Šumavou od Špičáku po Želnavu s A. Mackovou (podobně jako většina dalších cest), první kontakt s papírnou v Prášilech; 24. 12. umírá žena Máša, autorské knihy DOJEMNÁ PÍSEŇ O JEDNOM POUSTEWNÍKOWI, ZE ŽIVOTA JEHO VYTAŽENÁ A NOVĚ NA SVĚTLO VYDANÁ a JOSEFA VÁCHALA DOKONALÁ MAGIE BUDOUCNOSTI, UTVOŘENÁ IMAGINACEMI KRÁSNA A LÁSKY JAKOŽ I PŘETRŽENÍM TRADIC STARÝCH MAGIÍ A VĚR; HLAVNĚ PROTI PŘEDSTAVĚ KATOLICKÉHO BOHA A VŠEM IMAGINACÍM DUCHU SVOBODNÉMU A ČISTÉMU PROTIVNÝM NAMÍŘENÁ A BOJUJÍCÍ, CO HOLUBICE Z ARCHY UPROSTŘED NEČISTÉHO MYŠLENÍ LIDSTVA AUTOREM VYPUŠTĚNÁ V NADĚJI, ŽE BRZY KRKAVEC, BA CELÉ HEJNO JICH NÁSLEDOVATI BUDOU, BY NALEZLI ZEMI NOVOU A OČIŠTĚNOU, K DOPLNĚNÍ APOKALYPSY A GNOSE, NA KONEC POZMĚNĚNÉ VÍTĚZSTVÍM ANTIKRISTA, NEHODNÝM PROROKEM TÉHOŽ BYLA PSÁNA V LÉTECH 1921 AŽ 1922 A JÍM TAKÉ VYSÁZENA. VYTIŠTĚNA A VYDÁNA CO RUKOPIS V 18 EXEMPLÁŘÍCH a JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, NOVÝ KALENDÁŘ TOLERANCÝ NA ROK 1923 ANEB ROKODNÍK, VE KTERÉM NA KAŽDÝ DEN NĚJAKÝ BLUDAŘ NEB JINÁ POZORUHODNÁ A ZNAMENITÁ OSOBA A SVÁTEK VYNAJÍTI SE MŮŽE
1923
obesílá
mezinárodní výstavu knihy v Paříži; pobyt v Litomyšli a další práce na výzdobě
bytu J. Portmana (opět r.1924); cesta do Jugoslávie na Korčulu; zařazen do
publikací A. Sáňky České bibliofilské tisky, Brno 1923, 1926, 1931, autorská
kniha IN MEMORIAM MARIE
VÁCHALOVÉ
1924
cesta po Krkonoších, 13. 5;
získává psa Tarzana, v květnu přichází o kočku Doxu, vydává autorské knihy
KRVAVÝ ROMÁN. STUDIE
KULTURNĚ A LITERÁRNĚ HISTORICKÁ
a ĎÁBLOVA ZAHRÁDKA ANEB PŘÍRODOPIS STRAŠIDEL, TO JEST: NEOBYČEJNÁ CESTA
MEZI ĎÁBLOVÝMI DĚTMI, PŘÍZRAKY A BYTOSTMI PŘÍRODNÍMI, ZJEVUJÍCÍMI SE ČASTO
HŘÍŠNÉMU ČLOVĚKU, DUCHOVNÍ BREHM, K ROZPOZNÁNÍ VŠELIKÝCH POTVOR ZEMSKÝCH I
VODNÍCH, OHNĚ A V POVĚTŘÍ, TÉŽ JINOPLANETÁRNÍCH, PROTI NIM SLABÝCH STRAN JEJICH
UKAZATEL, SPOLU S BEZPEČNOU OCHRANOU CO PŘÍKLADNÝ ŠTÍT KŘESŤANSKÝCH DUŠÍ
SLOUŽÍCÍ, K VĚČNÉMU PROTI NIM BOJOVÁNÍ, JE ODHALUJÍCÍ A ZPRÁVU NÁM O NICH
PODÁVAJÍCÍ, DLE KNIHY Z ARCHIVU SAMOTNÉHO PEKLA POD NÁZVEM HISTORIA NATURAE DE
SPECTRIS SKRZE M. JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, SESTAVENÁ A ČETNÝMI TABULEMI A
OBRAZY. TVÁŘNOST TĚCHTO PŘÍZRAKŮ A DÉMONŮ UKAZUJÍCÍMI, OPATŘENÁ
1925
tradiční grafické nástroje nahrazuje motorovými frézami a skoblinami (na jejich sestrojení experimentuje do r. 1933), ve stejném období zkouší tisk více barvami z jedné desky a pracuje na základě nasycení a rozrušení dřeva fermeží, na základě odpudivosti různých složek tisku, pracuje s rastrovým obrazem; princip mřížkového tisku spojuje také s grafickými přepisy fotografického obrazu (od roku 1922); práce na řezaném nábytku pro A. Mackovou (dokončuje 1926); spolupracuje s E. A. Hruškou v jeho Kuriosní revui; člen Klubu československých turistů, vydává třetí vydání Vigilie o hodině hrůzy...
1926
první ručně řezaná a odlévaná písma pro autorskou knihu Giosue Carducci: Satanu; 13. - 26. 8.. 3. - 22. 9. velká cesta Šumavou, 359 a 489 km pěšky; další autorské knihy ZPĚV PŘÍKLADNÝ O VILÍMOVI A BĚLE PRO MLÁDENCE A PANNY, VÁCHALOVA ROČENKA NA ROK 1927 PŘÁTELŮM A ZNÁMÝM a VYSOCE UŽITEČNÁ A MRAVNÍ KNÍŽKA NEBO-LI KNIŽNÍ KURIOSITNÍK, K POTĚŠE JEDNOHO ŠÉFREDAKTORA A K ZÁRMUTKU ČETNÝCH BIBLIOFILŮ V JEDINÉM VÝTISKU VYDANÁ
1927
29. 9. smrt otce: 4. 9. - 16. 9. cesta na Šumavu, cesta Českým rájem, poprvé ve Studeňanech u Jičína; přednáška o tisku; počátek korespondence s M. Klicmanem, dokončuje autorskou knihu Mor v Korčule
1928
na výstavě
Pressa v Kolíně nad Rýnem vzbuzují pozornost jeho vícebarevné dřevoryty tištěné
z jedné desky, při cestě na výstavu do Německa (8. 7. - 17. 7.) navštěvuje
výstavu A. Dürera; získává velkou cenu za bibliofilii na mezinárodní výstavě
krásné knihy ve Florencii; získává přístroj Typofix k ručnímu odlévání liter;
autorské knihy
ČARODĚJNICKÁ KUCHYNĚ
a VADEMECUM V EROTIKY SOUSTECH O LUZE A O BURŽOUSTECH, ANEB O KRÁSU
ZÁJEM, O LÁSKU, U ROZMANITÝCH MAMLÁSKŮ;
v září a říjnu prochází Šumavou a vznikají zde Studijní kresby k Šumavě
umírající a romantické
1929
člen Volné myšlenky československé (do r. 1935); 3. 5. - 19. 9. pobyt na Šumavě, realizuje rukopis Očarovaná Šumava čili Myslivec weitfällernský, vydává knihu Malíř na frontě
1930
první dlouhý pobyt na Slovensku 17. 6. - 12. 9. (Velká Fatra a okolí), fotografie z cesty; 4. 11. vystupuje z církve katolické; člen Spolku pro ochranu zvířat pro Čsl. republiku v Praze (do jeho zrušení r. 1952); vychází specializovaná monografie Karla Dyrynka: Písma Josefa Váchala. vydal A. Sáňka v Brně, rukopis Cesta Slovenskem s A. Calmetem od S. B. aneb Theorie wampyrismu
1931
22. 5. - 7. 9. pobyt v Týnci u Klatov a Nemilkově u Velhartic, dokončuje autorské knihy ŠUMAVA UMÍRAJÍCÍ A ROMANTICKÁ, PRÁŠILSKÁ PAPÍRNA a ANDĚL STRÁŽNÝ
1932
přednášky pro Volnou myšlenku o grafice (demonstrace materiálů); cesta do Jeseníků a na Šumavu; 16. 6. přichází o psa Tarzana, nový pes Asta, vydává autorskou knihu JOSEFA VÁCHALA ORBIS PICTUS ANEB DOPLŇKY K JANA AMOSA KOMENSKÉHO SVĚTU V OBRAZÍCH
1933
18. - 27. 3. cesta do Vysokých Tater, 29. 5. - 26. 6. cesta na Šumavu, 27. 6. - 26. 7. cesta do Studeňan u Jičína (pak i celá 30. léta časté a dlouhé pobyty s A. Mackovou v tomto kraji); 19. 8. - 17. 9. velká cesta na Slovensko (Orava, Velká Fatra, Kremnica); fotografické záznamy z cest zastupují kresbu (1. 8. získává fotoaparát Makina 6.5 x 9), dokončuje autorské knihy PROSTŘEDNÍCI. ÓDA a CHRISTIAN HEINRICH SPIESS
1934
k padesátinám shrnuje své zkušenosti s technikou barevného dřevorytu v Receptáři barevného dřevorytu (řezané písmo pro tuto knihu je jeho patnácté); připravuje svoji soubornou výstavu v Praze; cesta do Studeňan, otisky květinových pigmentů v diáři (14. 5.); 10. - 17. 6. výlety po okolí (Tábor, Kozlov, Prachovské skály); 30. 6. - 12. 8. poslední velká cesta na Slovensko (Lúčivná, Levoča, Kežmarok, Bardejov); ve Volné myšlence (14. 9. 1934, č. 73) publikuje část svých záznamů z cesty Slovenskem; v revui Veraikon a časopise Bibliofil vycházejí samostatná čísla věnovaná J. Váchalovi; prochází své starší deníky, zápisníky a knihy Atelier a sepisuje své Paměti J. V. dřevorytce. Od narození do roku 1916; část zápisů likviduje nebo je transformuje v dalších pracích; V. Paulus vydává Seznam Váchalových drobných grafik do února 1934, Hradec Králové, dokončuje autorskou knihu RECEPTÁŘ BAREVNÉHO DŘEVORYTU. MODERNÍ METODY RYTÍ A TISKU. VIBRACE VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ, ROUTING A KVOKAČ (CHUCK)
1935
dokončuje své
Paměti do r. 1916; 11. - 16. 5. cesta do Krkonoš. časté pobyty ve Studeňanech; v
Hollaru vychází studie J. Šťastného o díle J. Váchala,
dokončuje Paměti
Josefa Váchala dřevorytce od narození do roku 1916
1936
pro V. Pauluse vytváří kolážovaná ex libris (obrazové básně); V. Paulus vydává Knižní značky Josefa Váchala, Hradec Králové, dokončuje autorskou knihu NEJNOVĚJŠÍ LEGATIO MORTUORUM AD VIVOS ANEB HROZNOBRANÍ Z NÁRODA ROLE VINIČNÉ, SLOUČENO S AUTODAFÉ LITER, TO JEST JOSEFA VÁCHALA, DŘEVORYTCE, PŘEDPOSLEDNÍ KNÍŽKA + PRASATA POD NŮŽ (IM NAMEN SATANS!) ČI-LI KOLOFON S PŘEDCHÁZEJÍCÍM DVĚMA KNIHÁM: AUTODAFÉ A LEGATIO, NEDOKONČENÝM A POUZE V PĚTI EXEMPL. VYTIŠTĚNÝM
1937
člen Skupiny výtvarníků v Hradci Králové; 4. - 15. 8. cesta do Krkonoš (okolí Úpy). 7. - 28.9. cesta do Jáchymova; 15.3. přichází o psa Astu, vydává autorskou knihu VÁCHALŮV HAVRAN, DLE SVĚTOZNÁMÉHO VZORU PŘEJINAČENÝ, DO ČESKÉHO PŘEVEDENÝ A ZNAČNĚ ROZŠÍŘENÝ A ZMODERNISOVANÝ, S VELMI VTIPNĚ NA NOVÉ BRDO UPRAVENÝM NEVERMOR
1938
30. 6. jej ve Studeňanech navštěvuje S. Bouška; kontakt s revuí Člověk a zvířata
1939
téměř celý rok pobývá ve Studeňanech. 8. 11. stěhování z Prahy do Studeňan, bydlí společně s A. Mackovou; výlety po okolí s matkou, 18. 3. tragická smrt matky; pravděpodobný konec práce s fotoaparátem na desky 15x10; 26. 8. porodila fena Alma štěňata Petra a Pavla (všichni se stávají Váchalovými stálými přáteli); vydává autorskou knihu KÁZÁNÍ AD CALENDAS GRAECAS PROTI HŘÍCHU SPĚŠNOSTI, VE KTERÉM VŠELIKÝ LIDSKÝ KVALT NA EXPOSITIO, KATASTROFU A PERIPETII BOHYNĚ VELOCITAS ROVRŽEN SE PŘEDVÁDÍ, ITEM O LIDSKÉ RYCHLOSTI VYLOŽENÍ, JAKOŽ I ČETNÉ DŮKAZY O EXISTENCI ĎÁBLA, A KTERAK AUREA PRAXIS SILOVOZY A LÉTADLA OVLÁDAJÍCÍCH LIDÍ V AURA PRAXIS SMRTI NA KONEC PROMĚNĚNA BÝVÁ. SPOLU S NOVÝMI PÍSNĚMI O POSLEDNÍCH VĚCECH CHAUFFERŮ A ČLOVĚKA VŮBEC DOLOŽENÉ A VYDANÉ SKRZE DŘEVORYTCE JOSEFA VÁCHALA
1940
úplné přestěhování do Studeňan u Jičína, statek A. Mackové (svůj život zde nazývá „vyhnanstvím“); první velké rukopisné knihy pozdních let, drobné tisky, první romány - dopisy; v průběhu 40. let velké syntetické kresby, strukturálně pojaté grafiky; důležitou roli ve Váchalově tvorbě představuje četba a záznamy vlastních reflexí; četba Haškova Švejka; krátké cesty do Prahy, pravidelné výlety v okolí Jičína s A. Mackovou a rodinou Nožičkových; nadále udržuje styky se starými přáteli B. Svobodou a K. Němcem; začíná psát Tajnosti sanatoria aneb služebnice vášní, či-li Čertova babička a legionář dobrodruh, 1940-1948, 1955
1941
poslední velká tištěná autorská kniha ĎÁBLOVA ODSTŘEDIVKA (mimo pozdější reedice některých starších knih v roce 1946, 1948); 2. - 7. 10. jedna z cest do Mohelna ke starému příteli B. Svobodovi
1942
v denním tisku
registruje smrt K. Weinfurtera (nazývá jej „dlouholetým přítelem a duchovním
vůdcem“), dál skládá a tiskne "jarmareční písně"
1943
Evropský
literární klub vydává 13. dřevorytů J. Váchala k Březinovým básním ze sbírky
Ruce; přichází o psa Petra
1944
14. 11. se
velmi kladně o jeho práci vyslovuje A. Kubin (v dopise F. Holešovskému), Váchal,
který shromažďuje výstřižky o Kubinově díle, se to bohužel nikdy nedoví; 16. 1.
přichází o psa Almu, série kreseb
1945
kresby, sporadická malířská práce, novotisky
1946
V. Pour vydává Váchalův grafický cyklus E. A. POE V DŘEVORYTU, realizuje druhé vydání JOS. VÁCHALA VYKLÁDACÍCH MYSTICKÝCH KARET
1947
Kubík, Berka a
Loubal vydávají Záznamy o díle J. Váchala, Brno; umírá Váchalův přítel F.
Procházka, píše Dopisy bratří Chocholků
jistým nevážným do Brně mladíkům, Kabrňáky zvaným.
1948
ONV v Jičíně a muzeum v Písku zakupují soubor Váchalových grafik, reedice autorských knih Vigilie o hodně hrůzy... a Vidění sedmera dnů a planet...
1949
dále experimentuje s rytím do různých netradičních materiálů, pokračuje v rukopisech-dopisech
1950
v první polovině 50. let syntetické barevné dřevoryty, mezní způsoby tisku; soubory ex libris a věnovacích listů jako samostatná díla (poslední do r. 1968)
1951
píše přípisy a
předmluvu k cyklu svých kreseb Slovníček barev a linií
z roku 1920
1952
kontakt s Mudr. Josefem Moranem ze Železnice a Jičína; v průběhu 50. let přijímá návštěvy přáteli známých a příbuzných: J. Hodek, J. Portman, S. Verner, V. Zanáška, O. a J. Leixnerovi, R. Klinkovský, rodina Jiřičkových, Váchalových, poslední autorská kniha PADESÁT AKVISITNĚ EXKLUSIVNÍCH KNĚHOZNAČEK OD TAKOVÉHO TÉŽ RYTCE AEQUILIBRISTICKY EXLIBRISTNĚ SÁZENÝCH A RYTÝCH
1953
dokončuje poslední grafický cyklus ZEDNÁŘSKÉ STUPNĚ, barevné dřevoryty Fragment k básni O. Březiny Moje matka
1954
Městské muzeum v Jičíně mu k sedmdesátinám připravuje výstavu; 8. 2. přichází o psa Pavla, jedna z posledních autorových grafik Starý rytec
1955
22. 2. přichází o psa Astu, jeho stálým přítelem na vycházkách se stává jedno štěně Asty, jež nadále i v průběhu 60. let nazývá „psík" (později Miláček)
1956
píše Ladislavu Stehlíkovi jako odpověď na jeho psaní dopis-román
Živant
a umrlanti
1957
výlety s Vynšovými do Prachovských skal a
Špindlerova Mlýna
1958
členem Svazu výtvarných umělců
1959
dokončuje
rukopis Čarodějnice holešovická aneb Vězeň v
bolševickém hradu
1960
jako v 50. letech i v průběhu 60. let časté toulky blízkým okolím - Dvorecký rybník, Zebín. Jičín, Prachovské skály; mimořádný význam má pro Váchala také četba, jako forma dialogu s knihou i jako forma tvorby (zdůrazňovaná v jeho denních záznamech od 40. let), její součástí jsou i nové odborné knihy ze společenských a lékařských věd; součástí záznamů jsou i vzpomínky na zemřelé přátele; také v 60. letech písemné kontakty se známými a některé nové kontakty s příslušníky mladších generací (přátelé výtvarného umění)
1961
výlety po okolí s Leixnerovými, rukopis Půlrok na vsi
1962
tiskne exlibris pro italského sběratele Gianni Manterra
1963
pokračuje v dalších rukopisech
1964
končí zapisování souvislých denních poznámek, dále pouze záznamy na starých kalendáriích (1957 - 1968); denní záznamy rovněž v dopisech přátelům
1965
první návštěvy Marie Bajerové (obdivovatelky Váchalova díla, které historiograficky zpracovává); obnovený zájem odborné veřejnosti, Marcela Mrázová připravuje pro Galerii hlavního města Prahy soubornou výstavu; 18. 10. přichází o psa Miláčka
1966
kolekci prací zakupuje Galerie hl. města Prahy, Knihovna Národního muzea a Okresní galerie v Jičíně
1967
dokončuje poslední velký rukopis Zpověď starce jiného věku aneb lovení v mozkovém archivu ... jako dopis pro přítele z dětství Karla Ardelta; nemoc, krátké procházky po okolí; ve Výtvarné práci vychází interview B. Blažka s J. Váchalem: Pekelný perspektiv J. Váchala s fotografiemi Dagmar Hochové, Marta Hejlová píše práci J. Váchal, Rané období 1904-1920 (katedra dějin umění, FFUK Praha. 1968); příprava reedice Krvavého románu (nakladatelství Odeon a Kruh. 1970); studie Marcely Mrázové-Schusterové „Josef Váchal“ ve Výtvarném umění
1968
poslední grafiky; získává krajskou cenu za výtvarné umění, s tím spojena i poslední větší cesta („překrásné dojmy z lesů“); v edici Obolos vychází publikace M. Mrázové-Schusterové a M. Bajerové, Josef Váchal a kniha; Marie Bajerová začíná pracovat na Váchalově životopisu
1969
získává titul zasloužilý umělec; 4. 5. umírá Anna Macková v Nové Pace; 10. 5. umírá Josef Váchal ve Studeňanech ve věku nedožitých pětaosmdesáti let, pohřben 12. 5. v Radimi u Jičína.